- Takovou Šumavu chceme?
- Je kůrovec trojským koněm?
- Média pomáhají extrémistům
- Šumava umírá a volá o pomoc
- Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
- Mediální bitva o budoucnost Šumavy
- Koloběžka
- Kauza Entropa by neměla skončit omluvou Evropě
- Jaká je cena za vládu se zelenými?
- Bramboračka, bramboračka a zase bramboračka...
- Šumava suchá, vykácená nebo zelená?
- Co hájí ruští mírotvorci? Ruské zájmy
- Šumavský park odepsal staleté lesy
- Neodepisujme srdce Šumavy
- Sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava
- Češi v Srbsku si po staletí udržují zvyky, jazyk a kulturu
- Přemnožený kůrovec na Šumavě způsobuje škody také za hranicemi
- Aktuální stav na Šumavě
- Komplikovaná cesta Turecka do Evropské unie
- Vztah Gruzie a Ruska
- Švédský hrdina, který zachránil za války 15 tisíc Židů před smrtí, zahynul později v sovětském zajetí
- Pohled na situaci v Srbsku
- Chtějí na Šumavě zatáhnout zelenou oponu?
- Vánoční
- Zima na Lipně
- Sousedé a tetičky Baráčníci
- Využijme vstupu do Schengenského prostoru a propojme Bavorský a Šumavský národní park
- Složité cesty spravedlnosti v Kosovu
- Šumava zas a znova
- Čemu může prospět souhlas s radarem
- Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
- Obrana starostů šumavských obcí
- Albánie jako zamyšlení o globálním světě
- Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů
- Asie, Uzbekistán – na vlastní oči
- Na návštěvě v Srbsku
- Rumunsko – několik poznámek
- Podněstří – černá díra Evropy
- Kosovo jako problém na desítky let.
- Jugoslávie anebo Srbsko a Černá Hora?
- Chvála globalizace
- Gruzie – život mezi Evropou a Asií
- Černá Hora na cestě k nezávislosti ?
- Samostatnost Černé Hory není až tak dobrá zpráva
- Situace v Čečensku se bohužel nezlepšuje
- Jak dál s výcvikovým prostorem Boletice?
- Černobylská oblast šestnáct let po tragedii
- Ázerbajdžan
- Arménská genocida
- Arménie
- Jak jsem potkal Aluminiovou královnu
- Neschovávejte se za UNESCO
- Odvrácená tvář Afriky
- Šumava potřebuje dohodu, kompromis a také koncepci
- Cenné lesy je třeba uchovat a také zlepšit jejich stav
- Za československými legionáři na Sibiři
- Rusko, Krasnojarsk
- Situace Maďarska nechť je nám výzvou
- Pravda a mýty o státu Izrael
- Dlouhodobé změny klimatu a politika spolu souvisejí
- Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř
- Šumavě klinká umíráček
- Podpořme demokracii v Rusku
- Zachraňme Šumavu - evropský klenot
- Kůrovec útočí
- Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
- Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Odvrácená tvář Afriky
Nedávnou cestu do Afriky, Keni, mi organizovala a platila organizace Člověk v tísni (www.clovekvtisni.cz). Spolu s několika vyššími úředníky ministerstva financí a zahraničí jsme se jeli podívat, jak je využívána česká humanitární pomoc v Africe.
Čtenáři většinou znají Keňu jako turistickou destinaci s teplým pobřežím u Indického oceánu a krásnými přírodními rezervacemi. Existuje však i odvrácená tvář tohoto turistického ráje. Z třiceti milionů obyvatel Keni žije 20 milionů pod hranicí absolutní chudoby. Průměrná délka života je 47 let.Ve slamech okolo Nairobi žijí miliony lidí. Bez vody, bez kanalizace, v plechových či dřevěných boudách o rozměrech menší garáže s hliněnou podlahou. Při deštích (a jeden jsme zažili) voda vyplaví mělké jámy septiků a splašky a odpadky tečou přes podlahy chatrných příbytků. V tom si hrají děti, běhají psi a žijí lidé. Do slamů se stahují chudí lidé z venkova, kteří si myslí, že ve městě najdou práci (nezaměstnanost je v Keni 60 %). Vyrůstají zde děti, které si v dospělosti postaví ve slamu další boudu a založí rodinu. V důsledku válečných konfliktů v sousedních zemích (Somálsko, Rwanda) uprchly do Keni tisíce lidí, kteří - žijí ve slamech.V nejpostiženějších afrických zemích (např. Botswana, Svazijsko či Lesoto) je 37 %lidí nakaženo virem HIV. V Keni se důslednou propagandou a bezplatným rozdáváním prezervativů (jedna z forem humanitární pomoci) podařilo výskyt snížit na 7 %. I toto číslo však přináší tisíce sirotků, kterým na tuto nemoc zemřeli rodiče a z nichž mnoho se s AIDS již narodilo. Kmenové vazby jsou mnohdy zpřetrhány a sirotci jsou opravdu bezprizorní. Mohu ujistit, že větší bídu si ani nedovedeme představit. Ve slamech působí řada humanitárních organizací. Humanitární pomoc se již dávno neutrácí tak, že by dárcovské země posílaly peníze přímo místním (často zkorumpovaným) vládám. Tak jako Česká republika i ostatní země vypisují granty, které realizují prostřednictvím českých i afrických nevládních organizací.Prostřednictvím „Humanistického hnutí v Keni“ Česká republika nainstalovala na dvacet škol solární panely, které umožňují nejen jejich osvětlení, ale i provoz jednoho či dvou počítačů. V malých třídách se na neohoblovaných lavicích tísní 30 žáčků. Výuka začíná v půl šesté ráno a končí třeba i v 9 hodin večer, aby se ve třídách vystřídalo co nejvíc dětí. České humanistické centrum „Na rovinu“ již několik let organizuje adopci dětí na dálku z České republiky (www.adopceafrika.cz). Za zhruba sedm tisíc korun ročně zajistíte malému černouškovi celoroční školné, stravu a někdy i ubytování. Děti pravidelně informují adoptivní rodiče o svém prospěchu a děkují za zaslané dárky.
Adoptivní rodiče děti znají
Paní ředitelka Nancy v základní škole v Kimende asi 60 km od Nairobi zavelela před nastoupenými dětmi: „Kdo je sponzorován z České republiky, ať vystoupí.“ Tekly nám slzy, když jsme se dětí ptali, zda znají jména svých adoptivních rodičů. „Vladimir a Renata a děkujeme vám mnohokrát, že můžeme chodit do školy.“ Korunu všemu nasadila holčička, která s obstojnou výslovností řekla, že její rodič se jmenuje „Zakladni skola Cesky Krumlov“. Ken OďKongo, který adopce na keňské straně organizuje, říká, že Adopce na dálku je strašně důležitý program, protože pomáhá vzdělávat mladou generaci, která v budoucnu něco může udělat pro celou zemi.Nadace Adra (www.adra.cz) financovala rekonstrukci zdravotnického zařízení ve vesnici Itibo poblíž Viktoriina jezera. Ani ne třicetiletý zdravotník Aleš Bárta, který realizaci za zhruba tři miliony prováděl, zároveň ošetřuje nemocné, rodí děti a komplikované kožní případy fotí a po internetu konzultuje s ústavem tropických nemocí v Brně. Před zdravotním střediskem nás čekala místní městská rada. „Byli tady z ministerstva zdravotnictví a ohodnotili nás jako jedno z nejlepších zdravotních středisek,“ chlubí se místní starosta. Nad střediskem vlaje česká vlajka a uprostřed Afriky je to hezký pocit.
Českobudějovický deník | 20.12.2006 | rubrika: Publicistika | strana: 14 |