Stanovisko občanského sdružení Zachraňme Šumavu k vyhrocené debatě o NP Šumava

Zachraňme Šumavu občanské sdružení, o.s. oceňuje dosavadní snahu ministra a věří, že příprava zákona bude pokračovat a tímto stanoviskem chce představit své názory a cíle.

Za prvé tvrdíme, že žádný zákon a tedy ani zákon o NPŠ, nemůže být v rozporu s materiální podstatou právního státu. Tato podstata určuje zásady, které je nutno při přijímání zákonů splnit. Návrh zákona o NPŠ obsahujícího požadavky ekologistů je podle nás s podstatou materiálního právního státu v příkrém rozporu. A není to první případ. V prosinci 2010 Nejvyšší správní soud zrušil Správou parku vydanou soustavu opatření obecné povahy znemožňující vstup veřejnosti do tzv. zón s omezeným vstupem. Současný stav šumavské přírody ani žádný z možných scénářů jejího dalšího vývoje nezakládá důvod pro její nákladnou ochranu a znepřístupnění pro veřejnost. Dochovanou přírodu lze v minimální verzi chránit i v režimu soustavy rezervací, s řádově menšími nároky na dotace ze státního rozpočtu a lepšími podmínkami pro obce a jejich obyvatele.

Za druhé tvrdíme, že v návrhu zákona deklarovaný cíl vytvoření národního parku je zcela v rozporu s realitou. Přirozené ekosystémy i se svou ekologickou stabilitou zmizely ze Šumavy už před rokem 1800 a byly nahrazeny cíleně pěstovaným lesem a pastvinami. Poměrně snadno lze ukázat, že současné lesy nejsou ani přirozené ani přírodě blízké a neexistuje tedy racionální důvod pro jejich ochranu v režimu národního parku, natož pak v režimu první zóny národního parku. Současná úmyslná a zcela nepřirozená devastace lesa kůrovcem představuje větší změnu ekosystému, než dřívější náhrada pralesa hospodářským lesem.

Za třetí tvrdíme, že park zřízený podle představ ekologistů by měl dlouhodobě obrovské nároky na dotace ze státního rozpočtu a ekonomicky by zničil obce v parku. Už dnes park vyžaduje ročně 300 milionů korun dotací a jeho relativně krátká existence stála nejméně 4 miliardy korun. Kůrovci z parku působí škody v jeho okolí. Obce ekonomicky upadají a jsou ve větší míře než ostatní závislé na státních dotacích. Obyvatelé mají horší perspektivy, než ostatní.

Za čtvrté tvrdíme, že způsob jednání ekologistů i jejich cíle jsou nepřijatelné. Nechceme, aby se stovky kilometrů čtverečních státních pozemků staly nepřístupnou soukromou ekologickou laboratoří, vydržovanou z daní chudnoucího obyvatelstva. Státem placení ekologové si zvykli klást politické požadavky a stali se ekologisty. Přitom jejich "výsledky" jsou prakticky k ničemu a ani vědecká hodnota jejich práce nezakládá důvod k agresivitě a nadutosti, které předvádějí.

Zachraňme Šumavu občanské sdružení, o.s. bude na všech jednáních požadovat aplikaci racionálních a zdůvodněných opatření na podporu a zachování existujících šumavských ekosystémů. Bude bránit diskusi o současném a budoucím stavu ekosystémů před politickým prosazováním skupinových zájmů a ideologickým ekologistickým fanatismem. Bude požadovat používání přesných definic užívaných odborných termínů, detailní popis cílů a metod jejich dosažení, důsledné vyhodnocování alternativ, i výpočty účelnosti vynaložených nákladů. Bude prosazovat minimalizaci dopadů přijatých opatření na státní rozpočet, obce, obyvatele a návštěvníky Šumavy.

Tomáš Jirsa, předseda sdružení

Prachatický deník, 10. 1. 2012