• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Nový myslivecký zákon chce likvidovat zvěř i myslivce

Do Poslanecké sněmovny doputoval vládní návrh novely mysliveckého zákona. Předkladatel, ministr zemědělství, hájí návrh tím, že potřeba novely je uvedena ve vládním prohlášení. A přestože se jedná o myslivce, naprostá většina myslivců v čele s Českomoravskou mysliveckou jednotou jsou proti této novele. Jak se to mohlo stát?

Na tom, že je potřeba novelizovat myslivecký zákon se shodují myslivci i ministerstvo. Tvorby novely se však zmocnili zelení aktivisté a lobbisté, pro které jsou myslivci škodná, kterou je potřeba zahubit. Výsledná podoba novely zákona tomu bohužel odpovídá.

Legislativní rada vlády nedoporučila projednání novely z důvodu velkého množství nevypořádaných připomínek. Proti novele se vyslovili Agrární komora České republiky, Svaz měst a obcí, řada odborníků, lesníků i vlastníci pozemků. Proč „sakra“ moje vláda tlačí myslivecký zákon proti myslivcům „na sílu?“ Žiji na venkovně, a ač „nemyslivec“, jsem zván na myslivecké soutěže a slavnosti a nepotkal jsem jediného myslivce, který by novelu zákona podporoval. Naopak.

Současný zákon o myslivosti je nastaven tak, že výkon práva myslivosti náleží vlastníkům pozemků, kteří se sdružují do honebních společenstev. A honební společenstva jsou držiteli honiteb, na nichž lze vykonávat právo myslivosti. Jakkoli předkladatel tvrdí, že novela posiluje práva vlastníků pozemků (jak pravicové!), ve skutečnosti odebírá právo myslivosti vlastníkům pozemků a nově jej přiznává subjektům, které na pozemcích zemědělsky hospodaří.

Nově to také budou státní úředníci, kteří budou od stolu rozhodovat o tom, jaký počet zvěře je pro danou oblast/honitbu nejlepší, a když to honební společenství nesplní, bude je stát ve statisícových až půl milionových částkách pokutovat. Jak říkají odborníci, již dnes, při minimální výměře honitby 500 ha, je díky migraci zvěře problém určit, které společenství je za nesnížení stavu zvěře odpovědné. A novela umožňuje snížit rozměry honiteb až na 250 ha.

Zelení aktivisté si také vymínili, že část zvěře (kormorán, volavka, bobr, vydra či vlk) se vyjme ze zákona o myslivosti. Nebude proto možné jejich stavy obhospodařovat lovem a jejich ochrana se přesune pod Ministerstvo životního prostředí. Přitom i tato zvěř v případě přemnožení působí značné škody. Existuje negativní případ ochrany kormorána, za kterého dnes stát platí milionové náhrady, ale o titul škůdce se v některých oblastech hlásí i bobr. Ostatně, evropské orgány snižují přísnou ochranu vlka. Panují obavy z toho, že přesunem těchto kompetencí do úřadu plného zelených aktivistů škody a problémy narostou. Zákon na jedné straně podporuje vybíjení zvěře, zatímco hrozba vysokých pokut zároveň povede ke snižování počtu myslivců. A jako každý nový zákon zvýší administrativu a počty úředníků, kteří budou plány odlovů vytvářet a kontrolovat.

Myslivecké spolky, tak jako například dobrovolní hasiči, významně přispívají k udržování společenského života na venkově a návrh zákona má v sobě negativní potenciál tuto sociální vazbu narušit. Myslivost je také tradice zapsaná na soupis nehmotného kulturního dědictví České republiky, kterou novela zákona poškozuje. A zvěř v českých lesích si díky zavedenému managementu a své kvalitě vydobyla světový věhlas. I Ústavní soud ve svém nálezu (2007) konstatoval, že „myslivecký zákon by měl v prvé řadě respektovat potřeby zvěře, v druhé řadě zájmy chovu zvěře a až poté zájmy vlastníků a nájemců honebních pozemků“.

Registrovaných dobrovolných myslivců je přes osmdesát tisíc. S rodinnými příslušníky a známými jsou to stovky tisíc lidí, které přijetím zákona zbytečně naštveme. Osobně bych považoval za nejlepší návrh zákona zamítnout, nebo existuje také možnost nedovolit ho projednat v tomto volebním období.

Vyšlo v Mladé frontě Dnes, 12. října 2024