• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Křivoklátsko národním parkem?

Ministr životního prostředí Petr Hladík předložil do vlády a ta následně do Poslanecké sněmovny novelu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kdy podstatou novely je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Ministr se snaží bagatelizovat skutečnost, že proti vyhlášení Křivoklátska je obrovský odpor v regionu, proti je naprostá většina okolních obcí, petice proti vyhlášení podepisují tisíce lidí a koaliční poslanci v Poslanecké sněmovně se snaží novelu upravit.

Kde se bere takový odpor obcí a veřejnosti v regionu? Obce a starostové z ostatních národních parků mají dlouholeté vesměs negativní zkušenosti s fungováním parků a s obcemi na Křivoklátsku komunikují.

Okamžikem vyhlášení parku se vlády nad daným územím ujímá fundamentalistické zelené vedení podporované agresivními nevládními organizacemi, kterým již dávno nejde o ochranu přírody, ale o ochranu „přírodních procesů“, resp. vytváření „divočiny“ a zakládání „nových pralesů“. Příroda a lesy na Křivoklátsku jsou, tak jako byly hluboké lesy na Šumavě, po staletí obhospodařovány lidmi a když křivoklátští na vlastní oči vidí, co se děje s lesy na Šumavě, vyhlášení parku jednoznačně odmítají.

Tisíce hektarů staletých smrkových porostů na Šumavě nechala správa národního parku záměrně uschnout žírem kůrovce na jedné straně a na druhé straně v okolních lesích parku lesnicky zasahuje a každoročně těží a prodává dřevo za stovky milionů korun. Zatímco zelení aktivisté demonstrují před sídlem Lesů ČR v Hradci Králové proti kácení staletých stromů, na Šumavě bez jejich povšimnutí umírají miliony staletých smrků! Ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený se nedávno v médiích pochlubil tím, že se „experiment“ povedl a uschlé lesy sežrané kůrovcem se samy obnovily. Ano, někde ano, ale třeba na Trojmezné ne a někde je to obnova jenom dílčí. Nejsou známé objektivní informace, obnova se vyhodnocuje na hektarových vzorcích a pak se přepočítává na celé území. Nejde však o to, zda se lesy samy obnovují, tak to funguje tisíce let, jde o to, že vedení národních parků naprosto rezignovalo na mimoprodukční funkce lesa, na jeho schopnosti transformovat sluneční energii do výparu, čímž les stabilizuje teploty a chladí okolní krajinu. Stejná situace je v Národním parku České Švýcarsko. Když začalo hořet, vedení první den nevolalo hasiče, protože „ekologie požáru“ je snem každého ředitele národního parku. V nekonečných lesích Kanady je to možná možné, ale ne v kulturní české krajině. Požár jako součást „péče“ o národní parky je dnes v zelené komunitě jedním z vrcholů ochrany přírody. Na požární nebezpečí bylo vedení NP České Švýcarsko kontinuálně upozorňováno obcemi. Bylo jim sděleno, že se nemají dívat na americké akční filmy. Když se stal požár realitou přesahující i ten nejakčnější film, najednou se nikdo k těmto výrokům nehlásil. Vedení Národních parků Šumava i Českého Švýcarska se dnes chlubí tím, jak se les obnovuje a pro návštěvníky organizují „výlety do divočiny“ (Šumava) či vysuté chodníky a vyhlídky do požářiště (České Švýcarsko). V obou případech však vedení parku zamlčuje skutečnost, že nejprve nechalo uschnout či shořet živý vzrostlý les se všemi následky, které úbytek lesa má.

Pozměňovací návrhy, které leží v Poslanecké sněmovně mají za cíl nedopustit, aby rozhodnutím úzkého „odborného“ vedení národních parků byly ničeny tisíce hektarů vzrostlých lesů. Aby lesy v národních parcích mohly plnit své mimoprodukční funkce, aby nedocházelo ke snižování rozmanitosti přírody a byly zachovány funkce zejména lesních ekosystémů.

Společný text Jiřiny Králíkové, starostky obce Strážný a předsedkyně Svazu obcí NP Šumava a Tomáše Jirsy, senátora

Vyšlo v MF Dnes dne 3. 5. 2025