Ad.: Prezident Babišistánu, Echo č. 5

Lenka Zlámalová má zcela jistě pravdu ve své analýze osy Zeman-Babiš. Nicméně, podívejme se na situaci z pohledu obou aktérů: ANO je na mnoha radnicích rozklížené, Babiš si nemůže dovolit příliš prohrávat a jak sám říká, nemá na prezidenta kandidáta. Obsazení postu eurokomisařky, ministrů obrany, spravedlnosti či dopravy tento nedostatek „kádrů“ potvrzují. A i když vlastní vlivná média, bez drahé dohody s ostatními mediálními oligarchy to na “vytvoření“ vlastního prezidenta nestačí.

Miloš Zeman ví, že nikdy nebude mít na své straně stále nejvlivnější médium, Českou televizi. Redaktoři, kteří před přímou volbou běhali po chodbách ČT s pankáčskou plackou na klopě, sedí stále na svých místech. Zdenek Bakala sice odchází z Česka, ale protože Miloš Zeman Bakalu trvale a oprávněně kritizuje, nedá se předpokládat, že by jeho HN či Respekt změnily k Zemanovi postoj. A tak pragmatik Zeman alespoň neutralizoval média Babišova, kde sice pracují lidé mentálně naladění jako v ČT, avšak pečlivě majiteli odezírají z úst. Penta, J&T či Ivo Valenta nebyli a nejsou proti Zemanovi nijak vyhraněni a odtud předvolební mediální lynč nehrozí.

Naopak, co může Zeman očekávat od Sobotkova vedení ČSSD? Bohuslav Sobotka nedokázal zpacifikovat ministra Dientsbiera, který nevynechá příležitost, aby si do prezidenta kopl a jako šéfa poradců si vybral Vladimíra Špidlu, který prezidentovi mydlí schody ze zákulisí.

Nemám z tohoto spojenectví žádnou radost, ale jsem přesvědčen, že motivací prezidenta není žádná láska k Andreji Babišovi, ale pragmatická “neutralizace“ mediálního světa před prezidentskou volbou. Oslabení Bohuslava Sobotky je pak pro oba hráče spíše příjemným vedlejším produktem.

Týdeník ECHO, 12. 2. 2016