• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

„Divočina na Šumavě“ je matoucí a nevědecký termín

V parlamentní diskusi v souvislosti s přijetím zákona o Národním parku Šumava (resp. novele zákona 113/92) můžeme sledovat jedno velké zmatení pojmů. Někteří poslanci a zejména pak novináři zcela běžně a zcela vážně operují s termíny „divočina“, „divoká příroda“, „divoké lesy“, „chránit divokou přírodu“, což jsou emocionální pojmy a termíny, se kterými se snaží pracovat aktivisté a navodit představu jakýchsi panenských lesů, aniž cokoli vědí o lese.

Pokud stále platí, že až na malé výjimky se obecně považuje za hlavní cíl ochrany přírody ochrana původní přírody a tudíž také lesů, pak by se měly zmíněné termíny rázně odmítnout jako nevědecké a matoucí, protože opravdu zásadním způsobem ovlivňují způsob, jak s lesy v NP Šumava nakládat.

V NP Šumava jde jak aktivistům, tak nynějšímu vedení Národního parku a Ministerstva životního prostředí zcela zjevně o to, prosadit zmar současných, dříve hospodářských a nepůvodních lesů tím, že je chtějí uvést do „bezzásahového režimu“. Prakticky to znamená nechat zahubit současné zelené lesy lýkožroutem smrkovým a na těchto plochách nechat dále probíhat sukcesi a vznik nových lesních společenstev. Společenstev však zcela odlišných od těch, která se zde evolucí vyvinula, tzn. bez buku a jedle, jako zásadně důležitých dřevin.

Tím je ovšem zcela popřen zásadní smysl a cíl ochrany přírody: chránit původní, evolucí vzniklé lesy. Usiluje se o to, tento cíl nahradit ochranou jakýchsi sukcesních stádií lesa, jimž má být zajištěn nerušený vývoj, který snad po zhruba 500ti letech dospěje do jakéhosi vybalancovaného stavu.

Je zásadní rozhodnutí, před kterým Parlament stojí: Buď vědecky řízené směřování lesního managementu k lesu původnímu, přírodě blízkému, a poté ponechání bez zásahu, nebo okamžitá bezzásahovost, rozpad současných lesních porostů a nastolení sukcesního vývoje, který nemá nic společného s cíli ochrany přírody a se snahou o uchování či znovunastolení původních lesních společenstev. Bohužel, současná vládní koalice podporovaná poslanci TOP09 nedbá varování zastupitelstev Jihočeského a Plzeňského kraje a Svazu obcí Národního parku Šumava a ovlivněna ekoaktivisty směřuje k prosazení lýkožroutem smrkovým sežrané Šumavy. Bude to tragédie nejen pro Šumavu, ale v klimatických a vodohospodářských důsledcích pro celou Českou republiku.

Českobudějovický deník, 4. 8. 2016