• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Má břevno v oku Amerika, či Evropa?

„Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra,“ praví se v Matoušově evangeliu. To přesně vystihuje současné vztahy EU a USA. Je známou pravdou, že USA dlouhodobě kritizují evropské členy NATO, že neplní alianční závazky a USA musí tyto závazky dofinancovávat. Považuji za nešťastné, když se dnes řada evropských politiků demonstrativně odtahuje od Donalda Trumpa, když jeho poradce vyslovil možnost „za této krize důvěry a po desetiletí neplnění evropských závazků“ NATO opustit. Považuji za nešťastné, když některé evropské státy demonstrativně odstupují od nákupu stíhaček F-35, už jen proto, že letadla s podobnými schopnostmi nikdo v Evropě neumí vyrobit.

„Je známou pravdou, že USA dlouhodobě varovaly Německo před stavbou plynovodů Nord Stream 1 a 2, a dokonce uvalovaly sankce na firmy, jež se na stavbě podílely. Před pár dny jsem měl možnost navštívit centrálu NATO v Bruselu a nevěděl jsem, co odpovědět americké delegaci, když říkala: „Za tři roky války na Ukrajině vydaly evropské země za nákup plynu a ropy z Ruska víc peněz než na pomoc Ukrajině.

Vytýkáme-li slovenskému premiéru Ficovi, že až do konce loňského roku odebíral ruský plyn přes Ukrajinu, tak my, kteří jsme se demonstrativně od ruských zdrojů odstřihli, nakupujeme dnes „belgický“ plyn a zásobníky v severních přístavech plníme „indickou“ ropou. Ale jak říkají představitelé státního podniku ČEPRO: „Ta indická ropa má úplnou náhodou stejné složení jako ta ruská, což vyhovuje našim rafineriím.

“ Považuji za nešťastné, že až třetí rok války na Ukrajině a až po úvahách o odchodu USA z NATO si EU začíná uvědomovat, že musí investovat do obrany. Zároveň zjišťuje, že nejen Evropská centrální banka, ale i mnoho dalších evropských bank má ve svých vnitřních předpisech zákaz investovat do „špinavé“ zbrojní výroby. A tak teď najednou summit stíhá summit, lídři se scházejí a předhánějí se, kolik miliard je potřeba dát na obranu. Až do vyjádření Elona Muska o možném opuštění NATO svolat takový summit nikoho nenapadlo. Kocourkov...

Považuji za nešťastné, že pro špičky EU jsou závazky Green Dealu a radikální dekarbonizace důležitější než společná obrana. S chabou podporou bank, drahými energiemi a obrovskými regulacemi budeme stěží budovat evropský obranný průmysl. Diví se někdo, že zbrojní průmysl politikům nevěří?

Všichni vojenští experti se shodují, že minimálně deset let se bez podpory USA a NATO v evropské kolektivní bezpečnosti neobejdeme. Neurážejme proto Trumpa a jeho administrativu, když víme, že EU nemá protiraketovou obranu ani potřebnou logistiku a podporu a spolupráci USA nutně potřebujeme. Považuji za pozitivní, že v centrále NATO v Bruselu se americká delegace ani slovem nezmínila o možném opuštění NATO. Ale naopak. V souvislosti s vyjednáváním příměří je známo, že některé evropské státy s podporou Německa jednají o obnovení provozu nepoškozeného Nord Stream 1 a obnovení dopravy ruského plynu přes Ukrajinu. Kdo tady má břevno v oku svém?

Mladá fronta DNES, 31. 3. 2025