• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Nedehonestujme prezidenta Trumpa!

V politicky rozdělených USA je zcela běžné, že demokratičtí politici, média či voliči tvrdě kritizují, pomlouvají či přímo dehonestují prezidenta Trumpa. Ve Spojených státech je to rovněž důsledek tvrdé volební kampaně, kdy se kandidát a následný prezident Trump vymezil téměř všemu co propagovala jeho demokratická protikandidátka.

Již v prvních dnech Trumpova prezidentství zaznělo z okolí prezidenta, že neplní-li evropští členové NATO dlouhodobě své závazky vůči NATO, mohly by se USA ze Severoatlantické aliance stáhnout. Tato slova, ale také celá řada dekretů prezidenta Trumpa způsobila v Evropské unii stav, pro který se vžilo označení „budíček“. Většina evropských politiků začala mluvit o obraně, zbrojní výrobě, evropské bezpečnosti a dluzích, ze kterých si všechno potřebné pro obranu pořídíme. Vedení EU k tomu ještě přidalo urychlení Green Dealu a dekarbonizace, což údajně přinese Evropě prosperitu a konkurenční výhodu pro potřebnou zbrojní výrobu. Američtí politici to nazývají „krizí důvěry“ a vytýkají evropským členům NATO, že většina z nich dlouhodobě, posledních dvacet let, neplní své závazky, které podepsaly, některé státy neplní ani ta symbolická 2 % HDP na obranu. USA také vytýkají evropským státům, že během tří let ruské agrese na Ukrajině vydaly na nákup plynu a ropy z Ruska více peněz než na pomoc Ukrajině.

V Evropě bychom měli mít neustále na paměti, že USA financují 70 % provozu NATO a že USA vydávají na vojenský výzkum 12x více prostředků než státy EU. Ale hlavně, minimálně deset let se bez obrany Spojených států v Evropě neobejdeme, naprosto nemáme dostatečnou schopnost jaderného odstrašení, integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu a potřebnou logistiku. Z tohoto pohledu „jsme nazí“. Zapomeňme na novou „evropskou armádu“, když nejsme schopni plnit své závazky v NATO.

Tak jak slíbil, pokouší se prezident Trump ukončit válku na Ukrajině. Jde o nesmírně složitou věc, kdy Rusko evidentně jednání protahuje a pomalu dosahuje obsazení dalších a dalších ukrajinských území. A do toho vstupuje množství evropských politiků a komentátorů, kteří Trumpa kritizují ze vstřícnosti k Rusku, vytýkají mu, že slíbil ukončení války během jednoho dne a už mu to trvá tři měsíce a zároveň předkládají řadu návrhů, které by pro ukončení války byly z jejich pohledu mnohem lepší. Jen bohužel nepředkládají reálný postup, jak takového míru dosáhnout. Podobná situace je s Trumpovou na první pohled chaotickou celní politikou. Evropští politici se předhánějí v tom, jak USA Evropu poškozují, jak se musíme proti Trumpovi semknout a Američanům ekonomický úder vrátit.

Je povinností ambasád Spojených států v Evropě tato politická stanoviska a „nálady“ v evropských státech monitorovat a v diplomatických hlášeních referovat do Washingtonu. Divíme se pak, když z administrativy USA i od samotného prezidenta slyšíme, že by mohli vyjednávání o Ukrajině ukončit a z „evropského konfliktu“ se stáhnout, protože, a to je pravda, USA mají zřejmě úplně jiné priority. Skutečnost, že některé evropské státy a politici zpochybňují své záměry ohledně nákup letounů F35 společně s vyjádřením představitelů Evropské unie, že si vše pro obranu budeme vyrábět pouze v Evropě, pak považuji za nereálné a vůči Spojeným státům téměř za provokaci.

Jsem zděšen nad lehkomyslností evropských politiků a politických komentátorů, kteří výše uvedeným způsobem kritizují prezidenta Trumpa. Odpověď, že žijeme v demokratickém státě a můžeme tedy kritizovat kohokoli je naivní v případě, že USA zajišťují evropskou obranu a pro tuto obranu je nutně potřebujeme, protože nejsme schopni si ji zajistit sami. Varuji před tím, že touto kritikou přispějeme k tomu, že se USA z jednání o Ukrajině stáhnou. Všichni přeci víme, že v Evropské unii v současnosti nemáme mezi vrcholnými politiky nikoho, kdo by s Putinem mohl jednat, resp. s kým by byl prezident Putin ochoten jednat a Ursula von der Leyenová to rozhodně není. Varuji před tím, že kritikou a dehonestováním prezidenta Trumpa přispějeme k tomu, že by se USA mohly začít stahovat z NATO. Obojí by mělo pro Evropu fatální a nedozírné tragické následky. Naopak, vedení EU a představitelé evropských států by se měli vypravit do Bílého domu s prosíkem, aby Donald Trump Evropu, Ukrajinu a NATO neopustil. Za Amerického prezidenta, vrchního velitele ozbrojených sil USA, nemáme náhradu!

Vyšlo v MF DNES, 17. 5. 2025