Rozumné zvyšování výdajů na obranu je správné

V předvolební kampani vyjadřují různí politici a politické strany zděšení nad rozhodnutím summitu NATO v Haagu vynakládat pět procent HDP na obranu. Je podle nich nemožné tolik peněz ze státního rozpočtu na armádu vydat.

Je však potřeba rozlišovat desetiletý výhled 3,5 procenta přímo na obranu a 1,5 procenta na ostatní kritickou infrastrukturu. Už v letošním státním rozpočtu lze 1,3 procenta do této kategorie započítat. K rozhodnutí států NATO je potřeba vzít v úvahu také řadu dalších skutečností. Až do summitu v Haagu dávala americká delegace v centrále NATO v Bruselu evropským státům na vědomí cosi jako „krizi důvěry“. Faktem je, že deset zemí NATO dosud neplní ani doporučená dvě procenta HDP, což je závazek z roku 2015. To do letoška platilo i pro Česko. Američané také oprávněně kritizují, že za nákup plynu a ropy zaplatily evropské státy Rusku během války více peněz, než kolik daly na podporu Ukrajiny. Přitom USA financují zhruba 75 procent provozu NATO a na obranný výzkum dávají dvanáctkrát více než evropští členové. V Evropě, na Ukrajině , přitom probíhá regulérní válka. Když slyšíme například agresivní výhrůžky bývalého prezidenta a premiéra Ruska Dmitrije Medvěděva, musíme si připustit, že Rusko chce své bývalé satelity v Evropě, na které si historicky dělá nárok, opravdu napadnout.

Podle vojenských expertů bude ještě minimálně deset let Evropa závislá na USA, zejména v protiraketové a protivzdušné obraně, v logistice či jaderném odstrašení. Proto po nástupu prezidenta Donalda Trumpa a náznacích jeho administrativy, že by kvůli dlouhodobému neplnění závazků mohly USA Evropu postupně opouštět, zavládlo na starém kontinentu zděšení.