Cesta do chudoby

Německá vládní koalice ohlásila plán obřího balíku „zelených opatření“, za který hodlá utratit šedesát miliard eur.

Nastupující předsedkyně Evropské komise von der Leyenová ve svém kandidátském projevu v Evropském parlamentu uvedla, že v prvních sto dnech ve své funkci předloží návrh unijního předpisu o klimatu, díky němuž se cíl klimaticky neutrální Evropy pro rok 2050 stane právně závazným. Jak toho chce dosáhnout? „Bude to znamenat změnu. Přispět bude muset každý z nás, každé odvětví, od letectví až po námořní dopravu. Jeden každý z nás bude muset změnit způsob, jak cestuje a žije. Emise musí stát tolik, aby to změnilo naše chování.“

Nad poslední větou nové předsedkyně Komise by nám měl v hlavách zaznít alarm! Proč není předsedkyně Leyenová konkrétnější v tom, jak bude EU měnit naše životy!?

Německá vládní koalice a německá předsedkyně Komise se netají tím, že zdaní emise CO2, aby byly finance na „zelená opatření“.

Zdaněny budou mj. letenky, elektřina z uhlí, nákladní přeprava a benzin a nafta jako pohon tradičních automobilů a další producenti CO2. Občané EU se tedy musí připravit na zdražení služeb, zboží a jeho přepravy zdaněním elektřiny, benzinu a nafty.

Nebude to poprvé, kdy „zelená opatření“ budou mít podobný druhotný efekt. V minulosti se např. prokázalo, že zavedení pěstování rostlin na výrobu bionafty zvýšilo cenu potravin ve třetím světě. A o doplatcích na solární elektřinu byly popsány stohy papíru.

Na koho toto komplexní zdanění emisí nejvíce dopadne? Nepotřebujete vysokou školu ekonomickou, abyste došli k závěru, že na chudé lidi, na nejchudší vrstvy.

Bohatí si zvýšené ceny zaplatí. Zchudne střední třída a chudí budou ještě chudší. Postavte se do kterékoli pohraniční obce na náves a rozhlédněte se, kdo z obyvatel si koupí elektromobil.

Je otázkou, jak dlouho vydrží německá vláda financovat přechod na uhlíkově neutrální společnost, respektive co ještě vydrží uvědomělý německý občan.

Evropská centrální banka pomáhá zavádění zelených opatření tištěním nových eur, což ale podle ekonomů přispívá k dalšímu prohloubení příjmové nerovnosti. Ale bez zvýšení daní, resp. výše uvedeného zdanění všeho, co produkuje CO2, se boj za záchranu planety neobejde.

Výrazné vyšší zdanění, daňově organizovaná změna chování a cestování povede k nejen k prohloubení příjmových nerovností, ale také k další polarizaci společnosti. Zejména, když počátek masivních „zelených opatření“ a zdaňování přichází v době očekávaného ekonomického ochlazení.

Lze také předpokládat, že tak, jak se státy bývalé východní Evropy bránily eurosolidárním migračním kvótám, podobně se budou bránit radikálnímu prosazování zelené ideologie a v konečném důsledku se Evropská unie bude ještě více štěpit na „staré“ a „nové“ země.

Právo, 17. 10. 2019