• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Ještě k Brexitu

„Úleva, je rozhodnuto, teď je už jedno, proč Británie odchází, musíme se soustředit na budoucí spolupráci a dobré vztahy“. Taková je typická reakce znějící z Bruselu (a z úst českých eurofilů) na výsledky britských voleb. Většinová česká veřejnost patrně pohnutky ostrovanů chápe, ale bohužel už příliš nevnímá, že situace České republiky se odchodem jednoho ze spojenců může výrazně zhoršit.

Všiml si někdo, že by J.C.Juncker či kdokoliv z jeho bývalé komise projevil jakoukoli sebereflexi nebo provedl analýzu, proč Britové odcházejí? Kdyby kterýkoli ředitel velké akciové společnosti ztratil jednu z největších divizí, představenstvo a dozorčí rada by jej ihned odvolali. Evropská komise se naopak poplácala po rameni a svedla Brexit na ruské trolly a fake news. A zatímco předseda Juncker šel odhalovat (Čínou darovaný) pomník Karla Marxe, celá komise a Evropský parlament do vyjednávání s Brity „házeli vidle“. Vzpomeňte si jak komise a evropský parlament odpovídali na ponížené prosby premiérky Mayové o změnu „irské pojistky“, která byla britským parlamentem odmítnuta. Až musel přijít Boris Johnson nejen s novou smlouvou, ale i s novými volbami.

Britové dobře vnímali, že jim bruselská centrála v řešení Brexitu nijak nepomáhala, naopak, přilévala olej do ohně britských problémů. A tak Britové pojali parlamentní volby jako své druhé referendum o Brexitu. Kde jsou dnes všichni ti znalci ruských trollů, kteří „byli pevně přesvědčeni“, jak bylo referendum zmanipulované, a lidé nevěděli, o čem vlastně hlasují?

Neštěstím však je, že podobnou analýzu důvodů, které vedly Brity k odchodu z EU, neprovedla ani nastupující komise a naopak přitvrdila. Umí snad někdo z nás popsat, jak bude vypadat „uhlíkově neutrální společnost“? Premiér Andrej Babiš je ve svém pragmaticko-cynickém přístupu k politice k boji s klimatickou změnou velmi rezervovaný. Nicméně, byl donucen za alespoň vágní příslib komise povolit stavbu jaderných elektráren podepsat dokument zeleného údělu pro Evropu s horizontem 2050.

Nakonec, moje generace, která zažila RVHP a bombastické sjezdy KSČ má k dlouhodobým cílů Evropské unie rezervovaný vztah. Vzpomene si dnes někdo na slavnostně přijatou Lisabonskou strategii (2000), která zavazovala členské státy stát se do deseti let ekonomicky nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa? Kde je jí konec! Již v roce 2004 se v jejím hodnocení mluvilo „promarněných šancích“ a „zklamání nad vývojem evropské ekonomiky“. Premiér Babiš si pravděpodobně, tak jako já, vyhodnotil třicetileté závazky jako takové, které se po prvním elektrickém blackoutu v Německu rychle rozplynou. Pracovníci ČEPS (státní společnosti zajišťující provoz české elektroenergetické přenosové soustavy) vám potvrdí, že právě jejich zásahy a pomoc už několikrát Německo před blackoutem zachránily. Nemohu to ČEPSu navrhovat, ale něco jako výchovný blackout v Německu by možná Nový zelený úděl pro Evropu rychle korigoval. A dost možná ušetřil budoucím generacím nemalé, a bohužel nejen ekonomické, ale i bezpečnostní a paradoxně také ekologické problémy.

Deník PRÁVO 23. 12. 2019