• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Ekologický džihád

Slovní spojení „ekologický džihád“ použil poprvé kolega poslanec Jan Zahradník a vysloužil si za něj kritiku veřejnoprávních médií. Česká televize tuto kritiku doprovodila záběry demonstrujících studentů, kterým švédská studentka Greta děkovala, že „obětovali vzdělání za demonstrace pro klima“.

Ostatně podobně se vyjádřil lídr českých demonstrujících studentů za ochranu klimatu tvrzením, že nemá cenu studovat, když před studenty není žádná budoucnost. Odkazoval se tak ke zprávě vědců, kteří konstatovali, že nezmění-li lidstvo své chování, do dvanácti let nastane konec světa.

My starší víme, že podobné předpovědi o konci světa provázejí lidstvo po celou dobu jeho existence. A přesto svět stále existuje. Existuje ale také proto, že po staletí bylo vzdělání hlavním cílem euroatlantické civilizace a přinášelo lidem poznání, pokrok a dobrý život. Že noví lídři světa rezignují na vzdělání, není dobrá zpráva.

Gretu a další studenty přijímají prezidenti, premiéři a průmyslníci a učí se od nich, jak ještě rychleji uzavřít elektrárny, doly a snižovat produkci CO2 až k uhlíkově neutrální společnosti. A tak ekologicky nejšetrnější národ v Evropě kácí lesy a staví místo nich větrníky.

Větrné elektrárny vyrábějící tu žádanou a opravdu čistou bez uhlíkovou energii jsou ale z oceli a výroba oceli potřebuje tu špinavou uhlíkovou elektrickou energii, a tak přesouváme výrobu větrníků do Indie a Číny. Ostatně tak, jak jsme tam za poslední desetiletí přesunuli významnou část evropské průmyslové produkce, a tím jsme snížili evropskou uhlíkovou stopu!

Jako malou odbočku upozorňuji na skutečnost, že nikdo, ani studenti, ani Greta neprotestují proti tomu, když si nejekologičtější národ Evropy staví pro jistotu silnou trubku na dodávku zemního plynu z Ruska. Vlastně jediný, kdo protestuje, je náš zaoceánský spojenec, Spojené státy.

Jsou však ochránci klimatu, kteří jdou o krok dál. Rození dětí a jejich výchova zanechává významnou uhlíkovou stopu. A tak se některé ženy rozhodly, že nebudou rodit. Nepřekvapivě, v Asii či Africe se k takové hlouposti ženy nepřihlašují, naopak. Zcela reálné jsou požadavky dalších aktivistů na ochranu klimatu jako snižovat produkci CO2 snížením počtu hovězího dobytka či zdražením leteckého benzinu. O řízeném přechodu evropského průmyslu na elektromobily nemluvě. Že má každý český elektromobil výfuk na komínu uhelné elektrárny Prunéřov, se nějak zapomíná. Zdá se, že se evropskému šílenství kolem ochrany klimatu nedá zabránit. Ostatně nová šéfka Evropské komise se k tomuto boji ve svém programu přihlásila.

Většina ekologistických nevládních organizací, které vedou dnešní „zelenou revoluci“, se historicky zaštiťují filozofií „hlubinné ekologie“. Ta zahrnuje mnoho aspektů, z nichž jeden zní: „Život a kultura lidstva nijak neutrpí podstatným snížením počtu obyvatel a dobrý stav přírody se bez takového poklesu neobejde.“ Tak alespoň víme, na čem jsme a kam směřujeme. O tom, kdo při ochraně klimatu bude, nebo nebude zahrnut do podstatného snížení počtu obyvatel, se už ale „ochránci přírody“ veřejně nezmiňují.

Deník Právo, 24. 7. 2019