CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.
více »
VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.
více »
ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.
více »
NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.
více »
TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.
více »

«2021»

Ještě k budoucnosti Šumavy

I když jsem ve sporu o budoucnost Šumavy zvyklý na hodně, přesto mne aktivisté a na ně navázaní vědci občas překvapí. Již jsme si zvykli, že zatímco všude jinde je kůrovcová kalamita považována za tragédii, na Šumavě si kůrovce hýčkáme a s vytěženým dřevem ho již třináct let rozvážíme po celé republice. Ale že bude kůrovec v oficiálních dokumentech parku nazýván „ekosystémovým inženýrem“, je fakt bláznivina.

Vědci zodpovědní za šumavskou tragédii používají nejrůznější argumenty, aby toto své selhání vysvětlili: „I když tady nejsou téměř žádné vzrostlé stromy, je to stále les, ve kterém se téměř nic nezměnilo. Zůstala stejná půda, podhoubí, voda,“ říká jeden z nich. „Máme pomatenou terminologii. Smrkové plantáži s hříbkama říkáme les, a když se pak konečně rozpadne a může se nadechnout, už tomu les neříkáme. Přitom to je obráceně,“ poučuje nás jiný. „Tohle není přemnožení kůrovce, to je přemnožení smrku!“ argumentuje další. Tito vědci nerozlišují mezi stínem stromu živého a stromu suchého. Tvrdí dokonce, že „suchý strom spotřebuje méně vody než strom živý, a tak suché lesy vodu šetří“.

A v nově navrhovaných Zásadách péče jdou tito lidé ještě dále. Přírodní zóna Šumavy, ve které se nezasahuje proti kůrovci, je nyní na necelých 30 procentech národního parku. V roce 2036 může přesáhnout polovinu a v roce 2060 má být divočina dokonce na třech čtvrtinách území. Po celém světě se realizují projekty na sázení stromů a obnovu lesa s tím, že tím zmírňujeme změny klimatu. Navrhovaným rozšiřováním šumavské divočiny uschnou další miliony smrků. Nezbláznili jsme se?

Českokrumlovský deník, 30. 3. 2021