Má jet předseda Senátu na Tchaj-wan?

Připomeňme si, že Jaroslav Kubera nebyl žádný proti čínský aktivista a měl k Číně standardní politický vztah tak, jako vedení naší země i naprostá většina států Evropské unie. Jaroslav Kubera přijímal čínského velvyslance, účastnil se významných čínských oslav v Praze včetně poslední oslavy čínského Nového roku. Připomeňme si také počátky Kuberova záměru cesty na Tchaj-wan, kdy předpokládal, že bude prvním politikem, který (vzhledem ke svému dobrému vztahu k Číně) navštíví Tchaj-wan i Čínu.

Byla to čínská ambasáda, která roztáčela kola výhrůžek, aby předseda Jaroslav Kubera na Tchaj-wan nejezdil. Pro Čínu je Tchaj-wan symbol a čínský život se do značné míry odehrává právě v symbolech. Vzhledem k tajnostem a nečitelnosti čínské politiky nikdo neví, zda hrozby čínského velvyslance byly reálné, či zda pouze blufoval, aby odvrátil svůj domácí problém, že cestě nedokázal zabránit. Z osobních rozhovorů vím, že Jaroslav Kubera byl přesvědčen o druhé variantě.

Připomeňme si ale také, že cesta na Tchaj-wan zamotávala hlavu úředníkům i vedení Ministerstva zahraničních věcí, protože byla opravdu neobvyklá, a ministerstvo to dávalo v médiích najevo. Také představitelé Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy nebyli cestou nadšeni. A předsedovi Senátu tento názor také prezentovali. V Číně podnikají desítky jejich členů, kteří se cítili vzniklou situací ohroženi.

Krátce po mém návratu z Jižní Koreje jsem Jaroslava Kuberu navštívil i já a převyprávěl mu příběh největší jihokorejské obchodní firmy Lotte, která přes protesty Číny prodala jihokorejské vládě pozemky na stavbu amerického protiraketovému systému THAAD. I když byl protiraketový systém namířen na Koreu Severní, Čína byla přesvědčena, že bude sledovat i její vojenské aktivity. Pozemek byl prodán a jako trest skončily v Číně desítky obchodních domů firmy Lotte a firma byla donucena čínský trh zcela opustit. Přijměme fakt, že Čína je jiná civilizace a zásady praktikované v euroatlantické civilizaci nejsou vždy v Číně respektovány.

Zároveň mne o návštěvu u Jaroslava Kubery požádal, jako svého starostu a senátora, i jeden občan z Hluboké nad Vltavou, který má podniky v Číně i na Tchaj-wanu. I on měl obavy z reakce Číny a vysvětloval mi, jak ze svých dlouhodobých pobytů v Číně a na Tchaj-wanu vidí tento vztah. Cituji: „Tchaj-wanci a Číňané se považují za bratry a mají mezi sebou nejlepší možné přátelské vztahy. Číňané jezdí na Tchaj-wan na dovolenou a Tchaj-wanci jezdí do Číny za obchodem. Já vyrábím v Číně i na Tchaj-wanu. Z Číny vyvážím do Česka, z Tchaj-wanu do USA. Obchodní vztahy s Tchaj-wanem jsou nejlepší možné a cesta pana Kubery je nijak nemůže zlepšit, protože opravdu dobře fungují. Ale pro Čínu je Tchaj-wan symbol a Číňané berou tuto návštěvu jako velkou urážku. Vedoucí pracovníci mých podniků v Číně jsou velmi přesně informováni o tom, jaká cesta se chystá, a vyslovují své obavy z toho, co může znamenat. Mnohdy se lidé, kteří v Číně nikdy nebyli, považují za největší odborníky na Čínu.“ (konec citace)

Mluvíte-li s českými podnikateli v Číně, slyšíte to samé. Nebyli si jisti, zda jejich podnik bude „potrestán“, či bude pokračovat. Možná ano, možná ne. Bohužel, naše ani unijní zákony neumožňují v případě „trestu“ pro české podniky v Číně přijmout adekvátní odpověď. Přestaneme snad chodit na Slavii na fotbal nebo budeme bojkotovat hotel Mandarin Oriental, abych jmenoval příklady čínských investic v Česku? Jsme bohužel v situaci, kdy nejsme schopni omezit nákup čínského zboží, protože jiné v obchodních domech není. A jaký dopad mají celoevropské sankce, ke kterým by ale v případě české žádosti EU zřejmě stejně nepřistoupila, ukazuje příklad sankcí proti Rusku, jimž navzdory staví Německo plynovod Nord-Stream 2. I když čínský velvyslanec možná blufoval, stojí cesta předsedy Senátu na Tchaj-wan za ohrožení českých investic v Číně? Je symbolická návštěva a podpora Tchaj-wanu na úrovni stavby protiraketové základny v Jižní Koreji?

Oceňuji, že nový předseda Senátu Miloš Vystrčil chce „naplnění odkazu Jaroslava Kubery“ diskutovat s relevantními aktéry české zahraniční politiky. Nicméně, jak vyplývá z výše uvedeného, první úkol nového předsedy Senátu nemá jednoduché řešení.

Deník Právo, 25. 2. 2020