• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Slepice, slepice, slepice...

V minulém týdnu, po čtyřhodinové debatě, schválil Senát zákon o zákazu klecových chovů slepic. Jakkoli se to veřejnosti může zdát jako „správný krok“, skutečnost je mnohem složitější. Hlasoval jsem proti zákonu „o slepicích“, protože podle mého názoru je tento zákon špatný. Nicméně je učebnicovou ukázkou současného stavu našeho zákonodárného sboru.

  1. Záměrem původního znění zákona předloženého Ministerstvem zemědělství do Parlamentu byl bohulibý plán vytvořit zákon na ochranu zvířat, který by zároveň zakazoval množírny psů a koček a cirkusovou drezuru zvířat. Až v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně byl do návrhu zákona na nátlak nevládních organizací vložen „zákaz klecových chovů slepic“.

  2. Ze zákona o ochraně zvířat se tak stal zákon o zákazu obohacených klecových chovů, resp. zákon o šťastných slepicích a zdravých vejcích, který nebyl projednán v meziresortním řízení a k negativním dopadům zákona se nemohly vyjádřit odborné instituce, Agrární komora či samotní podnikatelé a chovatelé. V Česku máme v obohacených klecích 67 % nosnic a zbytek jsou podestýlkové chovy, voliéry, výběhy a biochovy. Přes 90 % nosnic ve světě žije v menších klecích, než jsou naše „obohacené klecové“, které Parlament zakázal.

  3. Negativní dopady zákona byly bagatelizovány masivní kampaní nevládních organizací, které argumentovaly „prohlášením obchodních řetězců“, že nebudou prodávat vejce z klecových chovů z dovozu. Faktem totiž zůstává, že ve státech od nás na sever (Polsko, Holandsko, pobaltské státy) jsou klecové chovy legální a dovoz levnějších vajec do ČR nelze zakázat (Základní práva EU o volném obchodu). Zmiňované státy dodnes nemají ani „obohacené klece“, které my tímto zákonem rušíme. Osm států EU v čele s Českem se snaží uplatnit zákaz klecových chovů na evropské úrovni, ale tam se pracuje s horizontem po roce 2030. Je logické, že levná vejce z dovozu zničí české chovatele. Například do Rakouska, které klecové chovy také zakázalo, se vozí vajíčka z Ukrajiny přes Polsko.

  4. V diskusi o zákazu klecových chovů zcela zapadlo, že cca 60 % vajec se v Česku spotřebuje v průmyslové výrobě a tam jde již pouze o cenu. Případ Rakouska opět ukazuje, že tzv. melanž, tedy směs bílků a žloutků, pochází z Ukrajiny dodané přes Polsko, Estonsko či Litvu.

  5. Argument, že lidé chtějí kupovat vajíčka z podestýlkových chovů, je lichý, protože již dnes v každém supermarketu najdete výběr z jakýchkoli druhů vajec. Přesto lidé kupují většinu vajíček levnějších. Opravdu si někdo myslí, že od roku 2025 se budou prodávat v Česku pouze vejce z podestýlkových chovů? Pojďme se vsadit, že na trhu budou stále levná klecová vejce z dovozu. Přijatý zákon je pokusem nařídit lidem, jaká vejce mají jíst. Pokusem, který pouze poškodí české zemědělce, český stát a české spotřebitele.

  6. Stát bude muset vyplatit kompenzace těm podnikatelům, kterým tento zákon ukradl jejich investice. Poslední obohacené klecové chovy stavěli chovatelé v roce 2018. Odpisová doba je min. 15 let, u staveb ještě delší. Takže všichni, kdo pro zrušení klecových chovů hlasovali, někomu zrušili byznys, sebrali podnikání a jeho investice. Ministr zemědělství Toman to v senátu nazval „čistou krádeží“. Můžeme tomuto zákonu říkat předvídatelné právní podnikatelské prostředí?

  7. Protože zákon neprošel standardním legislativním řízením, nemohl být zohledněn fakt, že ve volných chovech je vyšší stres, ve volných chovech funguje více kanibalismu, protože tam je přirozené konkurenční chování zvířat. Co se týká úhynů v klecích, jsou to 3 %, v povolených halách 14 %. Podle mnoha odborných studií jsou vejce z klecí, co se týká bezpečnosti potravin, lepší než na volné podestýlce. Nebyly zohledněny ani statistiky záchytů nekvalitních potravin Státní zdravotní a potravinářské inspekce. U českých potravin označených jakýmkoli logem kvality (Klasa, Regionální potravina, Česká cechovní norma atp.) je záchyt nekvalitních potravin tři procenta. Tři procenta! U potravin z ostatních zemí EU je to 14 %. Ze třetích zemí je to přes 20 %. A do druhé a třetí kategorie se nově zařadí dovoz vajec.

  8. Průběh prosazování zákazu klecových chovů slepic nese stejné rysy jako zákaz chovů kožešinových zvířat před několika lety. Aktivisté se tehdy zavírali do klecí a vyvíjeli tlak na zákonodárce a veřejnost, aby zákonem zakázali chovy kožešinových zvířat, což se následně také stalo. V Česku tehdy podnikatelé chovali 24 tisíc norků. V Polsku se jich chová 8,5 milionu, v Itálii 6 milionů. Ale my jdeme vzorem celé Evropě!

Celý zákonodárný proces byl doprovázen stovkami mailů od ochránců zvířat zákonodárcům, kteří byli pod „uměle vytvořeným tlakem“ od občanů. Poslanecká sněmovna hlasovala o zákonu krátce před krajskými volbami a žádná z politických stran si nechtěla pohněvat agresivní nevládní organizace. Senát potvrdil zákon 48 hlasy, když 5 senátorů bylo proti a 18 se zdrželo (mírná forma nesouhlasu). Občané se však nemusí bát, vejce nezdraží. Levná vejce z dovozu pouze zničí české chovatele, české producenty. Parlament to tak chtěl, tak to máme. Závěrem jedna zákonodárkyně deklarovala, slepice jsou šťastné. Víte někdo, jak se pozná šťastná slepice?

www.NeviditelnyPes.cz, 21. 11. 2020