• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Nejsme xenofobní, ale plány EK musíme odmítnout

V únoru letošního roku přednesl francouzský president Emanuel Macron v Mulhouse/Mylhúzách ve francouzském regionu Alsasko zásadní projev o negativním vlivu islamismu na francouzskou společnost, resp. o negativních zahraničních vlivech na francouzskou muslimskou komunitu.

Podobných varování zažila Francie a celá západní Evropa již mnoho. Mnoho politiků, politologů a sociologů řadu let varuje, že ve Francii žije cca osm milionů lidí, kteří upřednostňují islám před hodnotami republiky, jejichž sílící nábožensko-politické požadavky směřují k rozkladu společnosti a jejích hodnot. Stejná jasná slova však zazněla z úst prezidenta poprvé.

Macron ve svém únorovém projevu mimo jiné oznámil zásadní omezení programu, během něhož ročně přicházelo do Francie tři sta tzv. „detašovaných imámů“, tedy znalců koránu z Alžírska, Maroka, Tuniska a Turecka. Od roku 1977, kdy tento program vznikl, se ve Francii vystřídalo více než deset tisíc těchto imámů (!). Tito imámové, kteří mnohdy nemluví francouzsky, vyučují v segregovaných školách muslimské děti islám a dějiny islámské civilizace. Macron to výstižně nazval „konzulární islám“. Výsledkem mimo jiné je, že ve Francii vzniklo mnoho uzavřených společenství, čtvrtí a oblastí, kde se nemluví francouzsky a kde je místo zákonů uplatňován islám a šaría. Prezident Macron přiznal „ztracenost“ těchto území a ohlásil oficiální program na jejich “znovuovládnutí” či “znovudobytí”.

Minulý týden vyzval bývalý francouzský socialistický předseda vlády Manuel Valls francouzský stát a celou společnost, aby jasně identifikovaly hlavního nepřítele, kterým je islamismus. "Je to celá francouzská společnost, kterou džihádisté považují za prioritní cíl, zvláště pak ty, kteří ztělesňují boj proti politickému islámu. Je to netolerovatelné a vyžaduje to vzepjetí, Musíme jasně označit islamismus za nepřítele a výzvu začátku století,“ dodává bývalý premiér vlády prezidenta Françoise Hollanda. "Společnost se rozvolnila, zvykli jsme si na násilí nebo virulentní antisemitismus na sítích. Vyzývám ke změně myšlení. Nepřítel musí být jasně identifikován: je to islamismus, salafismus, Muslimské bratrstvo, tento politický islám, který je novým fašismem,“ zdůraznil Manuel Valls.

Poté, co nám dva vrcholní a nezpochybnitelní francouzští představitelé popsali důsledky nezvládnuté multikulturní politiky a hrozby, které islamismus v druhé a třetí generaci evropských muslimů představuje pro francouzský sekulární stát, přichází vedení Evropské unie s novými plány na přerozdělování nelegálních migrantů. Vedení EU tento plán nazývá „kompromisem“, kdy si můžeme vybrat, zda budeme nelegální migranty přijímat či se finančně podílet na jejich vracení do zemí původu (!). A prý pouze za krizového stavu nám budou migranti přiděleni podle oprášených kvót.

Situace je tedy taková, že nám na jedné straně lídři Francie ukazují, kam vede multikulturalismus a požadavky politického islámu, na druhé straně nás opět nutí „v krizovém stavu“, který například v Řecku trvá řadu let, nelegální migranty přijímat. Vidíme v západní Evropě, že naprostá většina migrantů z muslimského světa si v genetické výbavě přináší antisemitismus a vnitřní přesvědčení o nadřazenosti islámu jako o nejlepším náboženství světa.

Važme si toho, že je česká muslimská komunita malá, asimilovaná a respektuje české zákony. Česká republika má kvalitní a funkční azylový systém, který umožňuje komukoli, kdo chce s námi žít, požádat o azyl. Nejsme xenofobní národ, v Česku s námi žijí desetitisíce Slováků, Vietnamců, Ukrajinců či Rusů. S ohledem na situaci politického islámu v zemích bývalé západní Evropy však musíme návrhy Evropské komise důrazně odmítnout. Evropská unie se musí soustředit ne na přerozdělování či vracení nelegálních migrantů, ale na ochranu vnějších hranic EU, kde jsme připraveni potřebnou evropskou solidaritu poskytnout.

Deník Právo, 2. 10. 2020