«2023»

Jak dál s ochranou přírody v národních parcích?

Médii proběhla zpráva, že policie navrhla obžalovat žháře, který v loňském roce zapálil Národní park České Švýcarsko. Jsem zvědav, jak se k případu postaví soudce, když národní park i ekologističtí experti opakovaně tvrdí, že žádná škoda nevznikla a požár podle jejich ideologie přírodě národního parku naopak pomohl.

Greenpeace demonstrují před ministerstvem zemědělství, aby se nekácely staleté stromy. Mají pravdu, stromy pohlcují oxid uhličitý, vylučují kyslík, chladí sebe a své okolí výparem vody. Stromy vytvářejí les a lesy přitahují vodu od oceánů a zadržují ji. Vykácený či uschlý les se sluneční energií přehřívá a ohřátý vzduch odnáší nenávratně vlhkost z okolí vysoko do atmosféry. Nikdo z Greenpeace se nikdy však nepozastavil nad tím, že na Šumavě, v srdci národního parku, byly záměrným šířením kůrovců zničeny tisíce a tisíce stromů nejen stoletých, ale také například tři sta leté smrky na pramenech Vltavy a rozsáhlý prales na Trojmezné. Správa parku si vždy byla vědoma velké lability ekosystému a schválně upustila od opatření ochrany lesa, tedy likvidace škůdců, s touhou vidět rozpad lesa, disturbanci.

A šumavská tragédie pokračuje. Jen v Kašperskohorských městských lesích kůrovec napadl v lesích sousedících s lesy ve správě NPŠ za poslední tři roky 150 tisíc stromů ve starých smrkových porostech. Ty ze šumavské přírody rychle mizí. Nejvíce turisticky navštěvované Povydří je dnes lemované z obou stran suchými lesy. Tohle asi nebude ta správná cesta ochrany přírody, pro kterou byl národní park vyhlášen. Na Západě se radikální zelení přilepují k silnicím a obrazům, v Čechách vytvářejí novou divočinu v národních parcích a ničí tamní lesy. Jak jinak chcete nazvat záměrné uschnutí dalších tisíců staletých stromů v oblasti soutoku Křemelné a Vydry u Čeňkovy pily? A to není jen uschnutí, ale především vyrojení dalších kůrovců z nezpracovaných stromů. Počty smrků určených k zániku tak rostou geometrickou řadou. Sbohem zelená Šumavo.

Podle dnešní legislativy a výkladů zákonů, především lesního zákona 289/1995 Sb. a zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. je možné ochranu v Národních parcích vykládat mnoha různými a svéráznými způsoby. Výsledkem je kůrovcem zničená velká část Šumavy a požárem zničená velká část Českého Švýcarska a obojí je vykládáno jako obrovský úspěch ochrany přírody.

V současné době bude vláda rozhodovat o zřízení NP Křivoklátsko. Jde o po staletí udržovanou kulturní krajinu a naprostá většina místních, je zásadně proti. Přichází ministerstvo životního prostředí a říká lidem, že úředníci státu budou chránit tamní přírodu lépe než oni, kteří to dělali dosud. Stejné to bylo před třiceti lety na Šumavě. Lidé, kteří tehdy podporovali zřízení národního parku včetně předsedy tehdejší vlády Petra Pitharta, který vyhlášení parku podepisoval, si nedovedli představit, že by se na Šumavě nezasahovalo proti kůrovci a tisíce hektarů lesů by nechala správa NPŠ záměrně zničit.

Petiční výbor Poslanecké sněmovny projednal petici proti zřízení Národního parku Křivoklátsko a přijal tuto petici jako „zvlášť závažnou“ a zároveň, vzhledem k výše uvedenému, „požádal Ministerstvo životního prostředí o revizi zákona o národních parcích“. Vláda však bude rozhodovat o zřízení národního parku Křivoklátsko hlasováním a malé strany, které mají zakódovánu zelenost ve své identitě (Piráti, TOP09 a dnes bohužel i KDU-ČSL) jsou schopny i přes odpor veřejnosti zřízení NP Křivoklátsko prosadit. Ale odpovědnost ponese premiér a ODS. To je tragédie současné politiky. Bože chraň lesy a přírodu na Křivoklátsku před úředníky Ministerstva životního prostředí.

Vyšlo v Českokrumlovském deníku dne 4. 12. 2023