- Chiméra komunitní energetiky a odstřižení od sítě
- Jak dál s ochranou přírody v národních parcích?
- Ad.: „Holandský Trump“ straší Evropu
- Spolu do eurovoleb je problém pro ODS
- Paradoxy války na Ukrajině
- Prezident Zelenskyj bojuje na několika frontách
- Dobrovolná sebevražda Evropy
- V eurovolbách je třeba zastavit klimatické šílenství
- Zdraží elektřina? Bude hůř!
- Dva nové národní parky? V současném progresivistickém pojetí ochrany přírody určitě ne!
- Kudy z té zelené šlamastiky
- Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko se přes protesty místních starostů blíží
- Kdo může za kritickou závislost na Číně?
- Kudy ven z klimatické pasti
- Stát má šetřit na sobě, až pak vymýšlet vyšší daně
Zdraží elektřina? Bude hůř!
Všechna média poměrně podrobně informují, jak občané ve fakturách za elektřinu platí za podporu obnovitelných zdrojů, za distribuci a systémové služby, jejichž cena se zvyšuje právě kvůli stále zvyšujícímu se počtu připojovaných obnovitelných zdrojů. Celkově jde o vyšší desítky miliard a z celostátního pohledu je skoro jedno, zda to zaplatí občané ve fakturách za elektřinu, či stát z daní občanů. Je prostě fakt, že díky zelené transformaci cena energií zdražuje.
Jakkoli ještě v sedmdesátých letech minulého století vědci varovali před globálním ochlazováním, dnes se dogma změnilo a již více než dvacet let je evropská veřejnost strašena klimatickou změnou s tím, že planeta buď shoří, nebo ji zaplaví voda z roztavených ledovců. Za hlavního viníka blížící se klimatické katastrofy byl prohlášen člověk, resp. průmyslová produkce CO2 (jakkoli je CO2 životodárný plyn nutný pro existenci života na planetě). Pod tlakem nejrůznějších zelených aktivistů, aktivistických vědců a až zbožštělé Grety Thunbergové se z dekarbonizace a záchrany planety před změnou klimatu stala nová unijní ideologie přecházející do klimatického náboženství.
Evropské šílenství okolo snižování evropské produkce CO2 nemá žádný globální efekt na klima, protože státy jako Čína a Indie každoročně navýší veškerou evropskou úsporu CO2 každoročně několikanásobně. Dnes se ale může zdát, že snaha o snižování CO2 byla a je pouze zástupným důvodem, protože aktivističtí lídři nového zeleného světa včetně Grety Thunbergové veřejně prohlašují, že jim primárně jde o zničení kapitalismu.
A to se možná daří. Směs evropských regulací, ceny emisních povolenek, absolutní dotační podpora solárních a větrných zdrojů, taxonomie či zelené bankovní předpisy vedou Evropu k energetickému nedostatku. Z důvodu záměrné likvidace uhelných zdrojů elektrické energie se nejpozději v roce 2027 stanem Česko závislé na dovozu elektřiny, byť ji dosud vyvážíme. A odkud ji budeme v zimě dovážet, aktivisté ani politici neuvádí. Nedostatek elektrické energie se bude v zimních měsících, kdy nesvítí a nefouká, stále zvyšovat. A kde budeme brát elektřinu pro ty miliony plánovaných elektromobilů již neplánuje vůbec nikdo.
Ministr financí Stanjura říká, že na úrovni EU není nikdo, s kým by se dalo bavit o revizi New Green Dealu. Když se ptám vrcholného manažera energetické firmy, proč proboha podepisují s ministryní životního prostředí dohodu o tom, že opustí uhlí dříve, než nařizuje EU, říká, že aby dostali od bank provozní úvěry, musí být jako „uhelná firma“ zelenější než ostatní. A jiný vysoce postavený manažer distribuční společnosti zcela vážně říká, že jsme již za bodem zlomu a nelze se vrátit. Musíme prý doufat, že to dobře dopadne. Europoslanec Niedermayer nemluví o nedostatku, ale o „řízené spotřebě elektřiny“, tedy že bude pouze občas. A dodává, že když nebudeme rychle připojovat více obnovitelných zdrojů, může elektřina zdražit! To je opravdu svět vzhůru nohama! Kolega senátor, který zelenou tranzici podporuje, na moji výtku, že v zimě nebude elektřina říká: „Elektřina bude, ale bude jí málo. Bude drahá“. Když francouzský prezident Macron navrhl vzít si rok přestávku k „usazení“ dekarbonizační legislativy, místopředseda Evropské komise Timmermans naopak navrhl přidat plyn, abychom planetu opravdu zachránili.
Zbláznili jsme se? Západní Evropa si neprožila komunismus a z blahobytu a rozmařilosti vymyslela radikální dekarbonizaci, zelenou transformaci, do které vtáhla státy střední Evropy, která povede k nedostatku či drahé elektřině, což bude mít dopad na konkurenceschopnost, zaměstnanost a životní úroveň. Co může Evropu jako černý scénář čekat popisuje nová kniha Tomáše Forró „Zlatá horečka“ s podtitulem „Venezuela a pád civilizace“. Kniha popisuje, jak se z nejbohatší země Jižní Ameriky stala chybnými státními zásahy rozpadlá země, kde dnes vládne armáda a zločinecké gangy, neteče voda a nejde elektřina a platí se pouze zlatem. Pád civilizace.
Deník Právo, 29. 6. 2023