Mediální bitva o Šumavu

Když ministr Richard Brabec předkládal v poslanecké sněmovně zákon o Šumavě, tvrdil poslancům, že zákon je kompromisem, který na Šumavu přináší klid a dohodu. Okamžitě po schválení v poslanecké sněmovně návrh zákona odmítl Plzeňský kraj a Jihočeský kraj, Svaz obcí NP Šumava, Lesy ČR, Sdružení vlastníků obecních lesů a další organizace. V Senátu tento návrh projednaly tři výbory s tím, že výbor pro životní prostředí a výbor hospodářský doporučily návrh zákona zamítnout a ústavně právní výbor doporučil zákon opravit. Plénum Senátu nakonec rozhodlo většinou 54 ku 11 poslat opravený návrh zpět do sněmovny. Senátní úpravy podpořili dva přímo volení nejvyšší ústavní představitelé země, prezident Miloš Zeman a předseda senátu Milan Štěch.

Mluvil-li ministr Branec před poslanci o dohodě a kompromisu, evidentně nemluvil pravdu. Za podpory Hnutí Duha tak na podporu svého návrhu následně rozpoutal mediální kampaň. Hnutí Duha na svých webových stránkách umístilo robota a zaplavuje e-mailové schránky poslanců dopisy na podporu návrhu zákona. Aktivistům není žádná lež dost velká. Zatímco před deseti lety se ještě spokojili s kampaní, že starostové a politici chtějí na Šumavě těžit dřevo, dnes mluví o tom, že chtějí stavět akvaparky a lunaparky, přehrady a celkově chtějí zrušit národní park. Stovky nejrůznějších vědců podepisují petice na podporu zákona. Hnutí Duha svolává demonstraci na Malostranské náměstí. Humorně působí, když se do kampaně na podporu ministrova návrhu mediálně zapojují i jeho zaměstnanci, ředitelé národních parků. Rozjitřená mediální atmosféra, kdy proti sobě opět stojí dva názorové tábory, ale ministr chce vyhovět pouze jednomu, není obrázkem dobré práce Ministerstva životního prostředí. A není dobrou atmosférou pro hlasování poslanců.

Zdá se to téměř absurdní, ale pod dozorem fundamentální ochrany přírody a vědců uschly na Šumavě za posledních patnáct let tři miliony stromů! Plocha bezzásahových území, respektive divočiny, o kterou aktivistům a vědcům jde, je na Šumavě již 16 tisíc hektarů a je větší než v sousedním Bavorském národním parku. Kdyby k takovémuto masivnímu usychání stromů a ničení krajiny se všemi negativními důsledky docházelo kdekoliv jinde než v národním parku, škody na životním prostředí by byly vyčísleny na miliardy korun a zodpovědní lidé by byli trestně stíháni. Nicméně aktivistům a vědcům je to pořád málo a chtějí prosadit divočinu na padesáti až sedmdesáti procentech národního parku. To pro Šumavu a okolní region znamená kůrovcovou a následně vodohospodářskou katastrofu.

Nejvyšší kontrolní úřad nedávno zveřejnil údaje, že ministerstvo životního prostředí za poslední dva roky na ochranu životního prostředí vynaložilo devět miliard korun bez jakéhokoli měřitelného výsledku. Naopak, kontroloři konstatovali, že životní prostředí se vůbec nezlepšilo. Výrok NKÚ bych poopravil, že jeden z měřitelných výsledků vynaložení těchto peněz je současná kampaň Hnutí Duha na podporu ministrovy verze zákona.