Rozhovor pro Českokrumlovský deník

Působíte 23 let jako starosta Hluboké nad Vltavou a jste třináctý rok senátorem v Českém Krumlově. Jak vidíte z tohoto srovnání současný Český Krumlov?

Městečko Hluboká se velikostí ani krásou nedá s Českým Krumlovem srovnávat, ale obě města mají společný turistický ruch, krásné zámky a statisíce turistů ročně. Myslím, že je potřeba se vážně zabývat tím, proč za posledních cca deset let klesá počet obyvatel Českého Krumlova. (Dnes má 13 160 obyvatel, v roce 2010 to bylo 13 512 obyvatel a v roce 2005 13 861 obyvatel). Další otázkou, kterou si kladu denně jako starosta je, zda všichni občané Českého Krumlova mají faktický přínos z cestovního ruchu? Nízké daně, rozsáhlou sportovní a kulturní infrastrukturu, nízkou nezaměstnanost atd. Jsou českokrumlovští občané s těmito náhradami za město plné turistů spokojeni? Díky turistickému ruchu mají na Hluboké místní lidé nejnižší daň z nemovitosti, zdarma parkování, odpady za symbolickou stokorunu ročně, síť cyklostezek atd. Turisté nás živí. Osobně považuji Český Krumlov za bohaté město a tak se zájmem sleduji současnou debatu o tom, jak Český Krumlov nemá peníze na opravy majetku

Radnice hledá nové finanční zdroje na rozvoj města. Máte nějaké doporučení?

V devadesátých letech otcové zakladatelé v dobré víře vložili majetek města Českého Krumlova do s.r.o. s tím, že tím majetek ochrání před privatizací a tento městský majetek bude generovat prostředky na rozvoj města. Říká-li dnes vedení města, že nemá dostatek peněz na investice, nastává čas realizovat i druhou část myšlenky otců zakladatelů. Na základě konzultací s lidmi z ČKRF odhaduji, že spravuje-li ČKRF městský majetek v účetní hodnotě cca 300 milionů, lze generovat roční výnoscca 5%, tedy 15 milionů použitelných pro rozvoj města. Po vybudování zájezdového BUS parkingu, což považuji za dobrý projekt, by tato částka mohla být cca 25 milionů ročně. Přiznávám, že při dnešních zákonech je složité přímo transferovat peníze z ČKRF do městského rozpočtu, ale je to směr, kterým bych jako starosta uvažoval. Říká-li dnes místostarosta Josef Hermann, že městu schází 340 milionů na opravy městského majetku, je to téměř přesně částka, kterou za dvacet let své existence vygenerovat fond.

V minulosti jste se netajil názorem, že s řešením správy městského majetku v s.r.o. nesouhlasíte.

Slyšel jsem, jak někdo zlomyslně glosoval situaci, že kdyby zastupitelé takto vyvedli městský majetek do s.r.o. dnes, byli by zcela jistě předmětem trestního stíhání. Ale opakuji, jsem si jist, že úmysly otců zakladatelů byly dobré. Nicméně, u vedení radnice vnímám určitou oddělenost města a ČKRF, i když přeci tyto organizace jedno jsou. ČKRF nehospodaří s ničím jiným než s městským majetkem a městskými penězi, resp. majetkem a penězi občanů města. Ostatně, máme fond pro rozvoj města a počet obyvatel města dlouhodobě klesá, něco je tedy špatně. A je to také spjato s rozpočtem. Města a obce jsou financována také transferem části daní vybraných státem. Pro Český Krumlov je tzv. daňová výtěžnost cca 11 tisíc ročně na osobu, tolik posílá stát na každého občana města, s úbytkem tisíce obyvatel tak přichází městská kasa o 11 milionů ročně.

Máte ještě nějaké další návrhy, než zapojit peníze fondu do rozpočtu města?

Myslím, že město by mělo realizovat pouze ty investice, které nemůže realizovat soukromý sektor. A chce-li soukromá firma realizovat například přestavbu autobusového nádraží, uvítal bych to a městské, resp. fondové prostředky bych směřoval jinam. Určitý rozpor v hospodaření s městskými prostředky vidím také v rozdílném postavení starosty a ředitele fondu: potřebuje-li starosta 10 tisíc na dotaci na to či ono a nemá to v rozpočtu, musí si to nechat odsouhlasit minimálně radou města. A ředitel, který hospodaří se stejnými městskými penězi, má dle stanov pravomoc sám rozhodovat do výše 500 000,- Kč. Tady bych asi navrhoval změnu stanov.

Myslím, že vedení fondu z tohoto rozhovoru nebude mít radost.

To si nevysvětlujete správně, to není kritika. Jsou to úvahy o tom, že ČKRF se dobrým marketingem oddělil od města natolik, že jeden ze zastupitelů na jednání říkal: „Rozvojovému fondu dáváme na podporu cestovního ruchu 1,5 milionu, mohl by je najít ze svého“. Proboha, z jakého „svého“? Vždyť to jsou městské peníze, o kterých by měl tento zastupitel rozhodovat. K rozpočtu města je potřeba připočítat padesátimilionový rozpočet fondu a úvahy nad nízkým rozpočtem města budou ihned vypadat jinak. Ostatně, jak jsem nedávno četl, ČKRF má na účtech cca 40 milionů Kč, což je zejména přebytek za uplynulé cca čtyři roky, kdy fond nerealizovat žádnou větší investici. V těchto souvislostech považuji úvahy radnice o zvyšování daní a poplatků místním občanům a podnikatelům za chybné.

Předmětem diskusí v Českém Krumlově je další rozvoj města. Jak ho vidíte Vy?

Dlouhodobě jsem přesvědčen, že největším benefitem pro místní občany je možnost žít v krásném městě a spolu s turisty si tento genius loci historického centra užívat. Za klíčový bod rozvoje města považuji umožnit místním lidem stavět. Je to otázka změn územního plánu, ale slyším od lidí, že to neúměrně dlouho trvá. Asi bych se snažil urychlit řešení bývalých kasáren ve Vyšném, ten záměr university se ukázal jako slepá cesta, ale to jsou takové knížecí rady. No, a to koupaliště….

Mnoho místních občanů si však myslí, že v centru již nejsou služby, které by potřebovali.

I když se centrum města hodně přizpůsobilo požadavkům turistů, kultura a hospody v něm zůstaly. Je samozřejmě otázkou, zda místní občané potřebují k životu tolik prodejen zlata, šperků a drahých kabelek, ale rozumím tomu, že na drahé nájmy nejde vydělat levným zbožím. Zdá se to neuvěřitelné, ale komerční nájmy jsou v Českém Krumlově několikanásobně vyšší než na Hluboké. Nicméně, představitelé města mají v centru k dispozici desítky nemovitostí a desítky nebytových prostor, byť ve správě ČKRF, kde mohou i snížením nájmu umístit tu či onu službu, kterou by místní občané uvítali. Je to trochu sociální inženýrství, za které se omlouvám, ale jinou cestu přiblížení centra města místním občanům zatím nevidím.

Českokrumlovský deník, 6. 5. 2017