• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Miliardáři do politiky? Pozor na její oligarchizaci!

Jezdím poměrně často na Ukrajinu, do Kyjeva i do Koločavy. Mluvím s politiky i s lidmi na ulici, resp. na vesnici. Ukrajina je nefunkční stát a nefunguje proto, že ho neřídí vláda a parlament, ale oligarchové. Ti se, podle jedné z mnoha definic, vyznačují tím, že disponují velkými materiálními zdroji, které systematicky využívají k obraně nebo zlepšení svého osobního bohatství či výjimečné společenské pozice. Ukrajinští oligarchové tak ovládají ekonomiku, vlastní média i politické strany. Lidé ve volbách pak rozhodují pouze o tom, kolik bude mít který oligarcha v parlamentu poslanců. A poslanecké vyjednávání pak řídí vlastníci politických stran, oligarchové. Typickým příkladem takového oligarchy je u nás v Česku Andrej Babiš.

Když Andrej Babiš koupil MF Dnes a Lidové noviny, několik dalších miliardářů rychle koupilo ostatní deníky jako své "politické krytí" či "atomové zbraně", jak sami tyto své ztrátové investice nazývají. Ostatně, miliardář Zdeněk Bakala si drží Hospodářské noviny a Respekt jako poslední majetek v Česku právě pro svoji nutnou mediální obranu.

Každý miliardář musí být (někdy všeho) schopný a úspěšný člověk, který má zcela jistě co říci i v politice. Naprosté většiny z nich je potřeba si vážit za to, co dokázali. Současná erupce miliardářů, kteří začali podporovat tu či onu politickou stranu, hodlají sami kandidovat či posílat deset milionů sem či tam, ukazuje, že se českým miliardářům cosi významného hnulo v mysli. Příklad Andreje Babiše, který se po počátečním přešlapování rozhodl sám postavit do čela hnutí, je jistě inspirativní, ale je otázkou, zda je opakovatelný. Vypadá to však, že si mnozí miliardáři myslí, že příběh A.B. opakovatelný je, čímž ale dávají veřejně v sázku svůj politický instinkt.

Vzhledem k výše uvedenému vlastnictví médií českými miliardáři a k ukrajinské zkušenosti je však potřeba zkoumat, kdy jde českým miliardářům o blaho občanů (což je deklarováno vždy) či o obranu svých zájmů před agresivním Andrejem Babišem. Miliardář se svojí frakcí v parlamentu je vždy silnější než miliardář daný na pospas finanční správě a státnímu zastupitelství.

Nikdo nechce bránit miliardářům podílet se na veřejném životě. Ostatně, oni svým vlivem a zaměstnáváním lidí veřejný život samozřejmě ovlivňují. Ale politický a ekonomický stav Ukrajiny a český případ A.B. jsou pro budoucnost české politiky varující.

Českobudějovický deník, 12. 8. 2017