• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

O novele zákona 114/92 pro Hospodářské noviny

Ministr Richard Brabec předkládal novelu 114/92 s tím, že otevírá národní parky turistům a přináší dohodu a uklidnění do tolik diskutovaného Národního parku Šumava. Po schválení novely Poslaneckou sněmovnou ji ihned odmítlo zastupitelstvo Plzeňského kraje a Rada Jihočeského kraje, na jejichž území se NP Šumava rozkládá, Svaz obcí Národního parku Šumava, Sdružení vlastníků obecních lesů, Lesy ČR, Agrární komora Jihočeského kraje a další organizace. Před projednáním v plénu Senátu ji projednaly tři senátní výbory s tím, že dva ji doporučily zamítnout a Ústavně právní výbor doporučil přijmout pozměňující návrhy. Opravdu si někdo myslí, že lidé v těchto institucích chtějí zničit šumavskou přírodu?

Problémem Národního parku Šumava je, že neodpovídá preambuli zákona, kdy se národními parky prohlašují „rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů…“, což Šumava s bývalými hospodářskými lesy, sítí cest a sídel a technické infrastruktury prostě není. A zatímco já a moji kolegové chceme na Šumavě udržet zelené lesy a tím zásoby vody, ministr a aktivisté vzletně mluví o „přírodních procesech“ a „divočině“. To ale znamená, že chtějí nechat „nepůvodní“ smrkové lesy uschnout žírem kůrovce a nerespektují fakt, že suché lesy či bezlesí nezadržují vodu a Šumava vysychá.

Šumava je proto již téměř dvacet let předmětem mediálních kampaní nevládních organizací, které předkládají veřejnosti matoucí a nepravdivé teze. V rozporu s mediálními výstupy odpůrců novely Senát svými návrhy neschválil likvidaci národních parků, ani neotevřel stavidla developerům, těžařům dřeva a kšeftařům se státními pozemky. Senátoři vycházeli z původní dikce zákona, který nestanoví žádné nesmyslné cíle a doplnili jej o účel, pro který jsou národní parky vyhlašovány. Vzali také do úvahy fakt, že národní parky České republiky nejsou severoamerickou divočinou a izolovanou oblastí, ale jsou součástí veřejného prostoru s významnými kulturními vlivy. Vládní návrh na vědecký park se vstupem pouze pro vyvolené a bez možnosti vyznačování turistických tras v přírodní zóně tak senátoři opravili v souladu s pravidly IUCN (Mezinárodní unie na ochranu přírody) na pravidla pro skutečný národní park.

Další mediálně opakovanou nepravdou je, že novela vrací ochranu přírody před rok 1989. Opravdu? Všechny základní i bližší ochranné podmínky národních parků zůstaly v senátní novele zachovány v původním znění, zrovna tak jako zákaz prodeje státní půdy na celém území národních parků. Nebylo změněno jediné slovo v ustanovení NATURY 2000, kterým jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem všechny druhy rostlin a živočichů, zejména však volně žijící ptáci. Nadto senátní verze umožňuje návrat rostlinných a živočišných druhů, které v průběhu času z přírody národních parků vymizely a zlepšení retenční schopnosti krajiny. Kde jinde zlepšovat retenční schopnost krajiny než tam, kde je největší výskyt vodních a sněhových srážek. Zákon o posuzování vlivu staveb (EIA) zůstal nedotčen. Vedle veřejného zájmu na přísnou ochranu přírody prostřednictvím národních parků senátoři do zákona začlenili chybějící ochranu kulturně-historického dědictví, ochranu historického sepjetí člověka a přírody, ochranu základního principu národních parků POZNÁVEJ A CHRAŇ a navrátili původní znění demokratických principů při rozhodování o národních parcích.

Nic z výše uvedeného nebrání našim oponentům prohlašovat, že senátní novela má za cíl zničit národní park a jeho přírodu.

Hospodářské noviny, 6. 2. 2017