• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Ad.: Zločin – a kde je trest? Echo č. 31

Oceňuji, že týdeník ECHO pojmenoval požár v Českém Švýcarsku správnými slovy. Od druhého dne požáru (první den si ředitel parku nebyl jistý, má-li vůbec volat hasiče) byl mediální svět zaplaven prohlášeními nejrůznějších aktivistických vědců o tom, jak je požár očistný a životodárný a jak se nám všem naskytne báječná příležitost obdivovat, jak si příroda sama pomůže a vytvoří nový ekosystém, odlišný od toho, který byl dosud předmětem nejpřísnější ochrany (a tedy měl být chráněn).

A tak jsme od jedněch vědců slyšeli, že za požár může klimatická změna, od druhých, že lesy přeci v minulosti hořely vždycky (a klimatická změna byla tedy také vždycky?), od jedněch, jak je dobře, že suché stromy shořely, aby uvolnily místo novému zrození lesa, když se dosud vědecky tvrdilo, že suché stromy musí zůstat v lese, aby svým tlením umožnili vznik také nového druhově rozmanitého lesa, atd., atd.

A poté byly zveřejněny dokumenty, jak starostové varovali správu parku právě před možným vznikem požáru z důvodu ponechání tisíců kubíků suchých kůrovcových stromů v lese, o kterých správa parku tvrdila, že přeci nehoří.

Nikdo však potrestán nebude. Když soudní znalec Karel Simon kdysi vyčíslil škody na životním prostředí v záměrně zničeném lese na Šumavě na desítky miliard, jiný soudní znalec s kulatým razítkem napsal, že v národním parku škoda na životním prostředí vzniknout nemůže. A policie případ s úlevou odložila. I v Českém Švýcarsku policejní vyšetřování skončí na tom, že bezobsažné a gumové pojmy „ochrana přírodních procesů“ a „bezzásahovost“ jsou uvedeny v zákoně (což prosadila Babišova vláda) a požár je přírodní proces.

Malou nadějí zůstává, že se policie zamyslí nad tvrzením, že žádná škoda nevznikla, ale jsou tady stamilionové náklady na hašení. Sám si tu otázku kladu: proč se vlastně hasilo, když je spáleniště pro biodiversitu tak bezvadné?

Vyšlo v týdeníku ECHO dne 18. srpna 2022