CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.
více »
VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.
více »
ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.
více »
NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.
více »
TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.
více »

«2022»

Ad.: Zločin – a kde je trest

Profesor Hruška ve své obhajobě shořelého či žírem kůrovce zdevastovaného a suchého lesa v národních parcích zcela opomíjí základní skutečnost, že vzrostlý staletý lesní porost plní řadu mimoprodukčních funkcí lesa. Kromě ovlivňování mikroklimatu dané oblasti jde hlavně o zadržování vody, ochranu půdy, vytváření podmínek pro typickou faunu i flóru, v neposlední řadě i rekreační funkci – tedy estetické působení vzrostlého lesa nebo spáleniště.

Ten zásadní rozpor mezi námi, ochránci lesa a přírody, a enviromentalisty je v tom, že enviromentalisté nechávají záměrně uschnout tisíce hektarů staletých lesů žírem kůrovce na Šumavě a oslavují stovky hektarů spálených lesů v Českém Švýcarsku z důvodů vytvoření jakési nové posvátné biodiverzity. Enviromentalismus (nebo též ekologismus) je povýšení této slepě a jednostranně orientované ochrany přírody na ideologii, v tomto případě na nebezpečnou ideologii, která nás připravuje o zelené bohatství naší země.

Jakub Hruška nabízí panu rektoru Kaiserovi sázku, že se příští rok turisté do Českého Švýcarska pohrnou, aby viděli skvělou „bezzásahovku“ (slovo nového ekologistického newspeaku). Já nabízím panu Hruškovi jinou sázku: pojďme se vsadit, že tam, kde byly staleté lesy, které jste nechali záměrně zničit, nebudou tyto lesy minimálně dalších sto let.

Vyšlo v týdeníku ECHO dne 1. září 2022