- Evropská unie není dojná kráva
- Po sté aneb tentokrát pro pana Březinu
- Český státní svátek na Podkarpatské Rusi
- Ad: Důvody nevýhry ODS ...
- Několik otázek ke splavnění
- Důvody, proč ODS v krajských volbách prohrála
- Řecko jako kolébka demokracie a EURO
- Hejtmana jsem žádal, aby před volbami ředitelku neodvolával
- Albánci všech zemí, nespojujte se!
- Kde jsou příznivci Krejčího?
- Jsme opravdu izolacionisté a potížisté?
- Ad: Jihočeši 2012 chtějí rozbít velkou koalici
- Reakce na diskuse o dotacích ROP
- Opět je kriminalizována metodika hodnocení projektů
- Neblokujme lanovku na Hraničník
- O působení Stráského na Šumavě
- Stanovisko občanského sdružení Zachraňme Šumavu k vyhrocené debatě o NP Šumava
- Dopis starostky Drážďan Helmy Orosz
- Udělám vše pro to, aby přímá volba neprošla
Český státní svátek na Podkarpatské Rusi
Český státní svátek 28. října jsem letos strávil na Ukrajině, respektive na Podkarpatské Rusi. S náměstky ministrů obrany a zahraničí jsem v Užhorodě kladl věnce na hroby českých legionářů a vyznamenával posledních šest žijících členů Svobodovy armády.
Byl již večer, když jsme se vypravili na téměř tříhodinovou cestu autem do Koločavy. Byl jsem na Podkarpatské Rusi poprvé v životě a upřímně jsem se na tu cestu těšil. Do Koločavy jsme dorazili pozdě v noci a zastavili před hospodou Četnická stanice, kde za první republiky opravdu skutečná četnická stanice bývala. Z mrazivé tmy, protože veřejné osvětlení běžně nefunguje, jsme vešli do hospody a okamžitě na nás dýchla přátelská a nostalgická atmosféra Československa třicátých let. Byli jsme doma. I ceny byly jak z období první republiky. Zelná polévka, těstoviny s hřiby a dva půllitry ukrajinského piva stály tři eura. Hospodská Natálka mluví česky a kromě vedení hospody je ještě učitelkou v místní škole a správcovou v Muzeu Ivana Olbrachta.
Po noclehu v trochu profukujících pokojích jsme se probudili do sice mrazivého, ale nádherného rána v krásné přírodě. Koločava a její okolí je okouzlující a nedivím se, že si tento kraj čeští turisté ve třicátých letech zamilovali a její kouzlo pro Čechy trvá dodnes. Téměř na každém kroku potkáváte v Koločavě českou historii.
Můžete položit kytičku k památníku padlých českých vojáků a k hrobům českých četníků (zastřelených Nikolou Šuhajem). Prohlédnout si muzeum Československé školy, což je opravdová československá škola (včetně bytu pro učitele), která se ukazuje přesně tak, jak ve dvacátých a třicátých letech fungovala. Podívat se můžete do skanzenu lidových staveb, který je plný památek právě na československou přítomnost.
Předtím, než zapálíte svíčku nad loupežníkovým nenápadným hrobem, můžete také zhlédnout film o Nikolovi Šuhajovi od Olbrachta a Vančury. Bronzový Ivan Olbracht navíc stojí i před místním obecním úřadem, pískovcový Nikola Šuhaj pak hned za rohem. Na historii Podkarpatské Rusi v předválečném Československu se zde zkrátka vzpomíná jako na nejlepší období v historii této oblasti.
Českobudějovický deník, 15. 11. 2012