Několik otázek ke splavnění

Vltava jako vodní cesta byla využívána několik set let až do doby postavení první přehrady v padesátých letech. Mezi Českými Budějovicemi, Prahou a až Hamburkem probíhala intenzivní a zdokumentovaná plavba již od roku 1547.

Tehdy plavba měla opravdu hospodářský význam a z Českých Budějovic v devatenáctém století ročně vyplouvaly stovky lodí 20 až 40 metrů dlouhých. Jen Lannova loděnice jich vyrobila v roce 1850 rekordních 350 kusů.V českých zákonech z let 1901, 1934 a 1995 je Vltava mezi Českými Budějovicemi a Prahou opakovaně deklarovaná jako vodní cesta a všechny stavby na Vltavě musely být připraveny na budoucí splavnění. Realizace splavnění Vltavy tedy nebylo náhodné hnutí mysli, ale desítky let připravovaný projekt navazující na stoletou tradici vodní cesty.

O projektu splavnění Vltavy rozhodla vláda ČSSD v roce 2004. Hlavním důvodem zřejmě bylo, že vstup do EU umožnil tento projekt financovat z evropských fondů. Je potřeba opakovaně zdůraznit, že tyto prostředky Evropská komise poskytuje pouze na kapitolu „vodní cesty v členských zemích EU“ a nelze je použít na jiné projekty či stavby. Představy některých politiků, že by tyto prostředky „mohly být alokovány“ například na stavbu dálnice,jsou mimo realitu.

Realizaci splavnění řídí a financuje státní organizace Ředitelství vodních cest. Je nutné zdůraznit, že jako součást splavnění realizovala společnost Povodí Vltavy projekty protipovodňových opatření. Tolik kritizovaná prohrábka Vltavy a úpravy břehů připravily České Budějovice na bezproblémové zvládnutí Q100, tedy na průtok stoleté vody, který by jinak město opětovně zaplavil.

Jsem si jist tím, že ti, kteří dnes kritizují prohrábku a splavnění, by ještě více kritizovali další nezvládnutou povodeň. Představy některých členů krajského zastupitelstva o „zastavení“ projektu jsou tak chybné, protože na to krajské zastupitelstvo nemá žádný vliv.

Všude v Evropě jsou vodní cesty běžnou součástí dopravní infrastruktury. Tisíce českých občanů jezdí každoročně na dovolenou na vodě na kanály do Holandska či řeky do Francie, kde z rekreační plavby žijí celé regiony. Lipno, Orlík, Slapy i Praha jsou plné lodí. Přes zdymadlo v Českém Vrbném projelo v loňském roce přibližně 13 000 osob, letos o něco méně. Nicméně, nejedná se o splavnění úseku České Budějovice– Hluboká nad Vltavou, ale České Budějovice – Praha.

Na Baťově kanálu (!) na Moravě ročně projede přibližně 70 000 lidí. Moravané a moravští politici nedají na „kanál“ dopustit a považují ho za turistickou atrakci prvního řádu. Je mi líto, že se řada jihočeských politiků zapojuje do negativní kampaně proti splavnění Vltavy.

Pouze budoucnost ukáže, že Vltavská vodní cesta má svůj význam. Debatovat o počtech cestujících na počátku projektu nemá logiku.

Mnohdy bývá projekt splavnění Vltavy mediálně spojován s městem Hluboká nad Vltavou. Je nutné říci, že město Hluboká nad Vltavou se na rozhodování o tomto projektu nikdy nijak nepodílelo a dosud do tohoto projektu neinvestovalo ani korunu. Ale na Hluboké myslíme pozitivně, a když Ředitelství vodních cest splavnění staví, nemáme žádný důvod tento projekt zpochybňovat, protože si uvědomujeme jeho přínos v budoucnu. Ano, v příštím a přespříštím roce bude město spolufinancovat vybudování zpevněných a přístupových ploch a cyklostezku v okolí přístavišť na Hluboké a v Purkarci, tak jak to dělají jiná města.

Nemám nic proti diskusi, ale když už jednou vláda rozhodla a projekt byl zahájen a zdárně pokračuje, neustálé zpochybňování či výkřiky o zastavení vedou k současné frustraci a skepsi obyvatelstva. Odpovězme si každý na následující otázky: Škodí nějak plavba Jihočeskému kraji? Vkládá Jihočeský kraj do plavby nějaké prostředky? Dokázal by Jihočeský kraj prostředky, ze kterých je financováno splavnění, získat a použít na něco jiného? Nic z toho přece neplatí. Tak proč pořád tolik kritiky?

Českobudějovický deník, 7. 11. 2012