Reakce na diskuse o dotacích ROP

Obecně jsem přesvědčen, že dotace na všechno možné jsou z principu špatně a pokřivují trh. Nejvýrazněji je to vidět u unijních zemědělských dotací, které pokřivily celé východoevropské zemědělství. V Česku unijní zemědělské dotace, sto kilometrů západně od nás několikanásobně vyšší než u nás, zlikvidovaly potravinovou soběstačnost země. Každá dotace je výběrová, někdo ji dostane, někdo ne a každý systém přidělování může být, zejména těmi neúspěšnými, kritizován pro nedostatek transparentnosti či z řady dalších důvodů. Nejlepší by bylo všechny dotace zrušit, nebo alespoň výrazně omezit. Dotace jsou v podstatě další forma státního přerozdělování. Slovo dotace se také natolik zprofanovalo, že pro „správné“ dotace se začalo používat nové slovo grant. Je to také dotace, ale tváří se více bohulibě.

V devadesátých letech směřovaly pravicové vlády k omezení dotačních systémů, ale blížil se vstup do EU. Do té EU, jejíž nejvýznamnější politika je postavena na dotacích, resp. přerozdělování. Každý starosta si výše uvedenou problematiku uvědomuje. A tím vzniká otázka: Používat dotace, žádat o ně a čerpat je? Nebo být natolik zásadový a říci ne, dotace jsou z podstaty špatně a my je nechceme. Těžká volba? Pro naprostou většinu starostů a obcí však ne: žádají a čerpají. I vedení Hluboké nad Vltavou si muselo položit tuto otázku. S odpovědí, že jsme byli občany zvoleni pro rozvoj našeho města, nikoli pro napravování chybné státní či unijní politiky. Opakovaně jsme kritizováni, že naše město a jeho podnikatelé čerpali „příliš mnoho dotací“. Jaká je však historie tohoto čerpání? Na přelomu tisíciletí jsme měli na radnici v Hluboké nad Vltavou několik strategických jednání, co „konkrétně“ našemu městu přinese vstup do EU a na co se máme připravit. Jedním z rozhodnutí, na co je potřeba se připravit, bylo čerpání unijních dotací. Od roku 2002 jsme na Městském úřadě zřídili specializované oddělení pro přípravu dotačních titulů a toto oddělení poskytovalo také konzultace a poradenství soukromým subjektům. Pracovníky tohoto oddělení jsme poslali na stáže do našich partnerských měst a do holandského svazu obcí, aby se poučili ze zahraničních zkušeností, jak a na co dotace čerpat. Celý Městský úřad pod kontrolou rady a zastupitelstva pracoval šest let na přípravě těchto projektů.A když byly dotační výzvy zveřejněny, byli jsme připraveni.

Podnikatelé a další právní subjekty z Hluboké nad Vltavou podávaly v prvních výzvách několikanásobně více projektů, než ostatní srovnatelná města. Jmenujte jakékoli město z regionu ROP Jihozápad do pěti tisíc obyvatel, které se takto dlouhodobě připravovalo a které podalo v první možné výzvě 16 projektů. Najdete­li takové, pak nás kritizujte.Další, drobnější dotace jsme získali na opravy církevních památek, na městské slavnosti či menší městské projekty. V minulosti jsme s dotacemi stavěli cyklostezky, byty, protipovodňová opatření, kanalizaci, opravy kapliček atd, atd. Již pouze výčet největších dotačních titulů ukazuje, jak mohutný aparát úředníků se musí přerozdělováním dotací zabývat. Ale položme si nad výše uvedeným seznamem ruku na srdce: je, a nebo není správné, že vedení Hluboké nad Vltavou o tyto dotace usilovalo? Zatím nikdo z našich občanů nepřišel a neřekl: ne, dotace jsou systémově špatně a měli jste je odmítnout.A porovnáte­li připravenost Hluboké nad Vltavou a její počet projektů s ostatními městy, nemáme se za co stydět. Naopak, pracovali jsme.

Českobudějovický deník, 5. 3. 2012