• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »

  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »

  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »

  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »

  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
«2012»

Neblokujme lanovku na Hraničník

Jako každý rok i letošní zimu vyrážejí statisíce Čechů lyžovat do Rakouska či Itálie. Patřím mezi ně. Letos jsme jeli již po šestnácté s autobusem přátel do Dolomit, na kopec zvaný Kronplatz. Oblíbili jsme si tohle místo. Kronplatz sám má vynikající podmínky na lyžování pro všechny kategorie lyžařů,aledáseznějtakédojetdo všech vyhlášených lyžařských středisek Dolomit. Každý rok, opravdu každý rok, najdeme na Kronplatze něco nového. Novou lanovku, novou sjezdovku, teplý bazén pod sjezdovkou či novou restauraci u sjezdovky. Letos například na Kronplatze otevřeli novou sedmikilometrovou sjezdovku. Lyžování živí celý region. Dolomity jsou krásné, chráněné UNESCO, s krásnou přírodou, kterou jezdí obdivovat statisíce lidí z celého světa. Troufám si odhadnout, že při průměrné ceně permanentky a týdenního ubytování deset tisíc, utratí Češi v zahraničních lyžařských areálech řádově miliardu korun ročně.

Rozvoj lyžařských areálů v Alpách a Dolomitech kontrastuje s absurdním odporem českých ochranářů k připravované lanovce k již vybudovanému lyžařskému areálu Hochficht na rakouské straně Šumavy. Není potřeba jezdit do Dolomit, aby každý viděl, jaký rozvoj a jaké pracovní příležitosti přináší lyžování do přilehlých regionů. Zatímco na rakouské straně Šumavy se lyžařské areály rozvíjejí a tomu odpovídá i vybudovaná infrastruktura v přilehlém regionu, na české straně nám ochranáři předkládají fráze o tom, že by lanovka zničila nejcennějšíšumavskoupřírodu či že zrovna pod plánovanou trasou lanovky žijí největší populace tetřevů. Zamlčují, že nejcennější části šumavské přírody, pralesní zbytky se stromy starými několik století, již zničili sami nesmyslnou ochranou kůrovce.

Záměr postavit lanovku bývalá vedení NPŠ i přes snahu Jihočeského kraje a šumavských obcí úspěšně blokovala. Když byly vyvráceny argumenty o tom, že Rakušané nemají o české lyžaře zájem či že není dost sněhu, navrhovalo bývalé vedení NPŠ vybudování tunelu skrz Smrčinu, či skleněného tubusu, ve kterém by lanovka vedla, aby lyžaři nerušili tetřeva. A tisíce lyžařů musí z české strany na Hochficht stále jezdit po úzké silničce, která rovněž díky ochranářským požadavkům nemůže být rozšířena. V posledních dnech se objevily spekulace o tom, že připravovaný zákon o Šumavě dává více prostoru pro tzv. bezzásahová území výměnou za vznik lanovky na Hraničník. Pravděpodobně tomu tak nebude. Nejrůznější zelení aktivisté nejsou podobnou dohodu schopni respektovataprojektlanovkybudoudál ze všech sil torpédovat.

Z čeho bude region žít? Sliby,žesepraleszaněkolikset let sám obnoví a turisté z celého světa se budou na nový prales nadšeně jezdit dívat, jsou slabou útěchou pro šumavský region. Alpy, Dolomity i rakouská část Šumavy jsou i v létě krásné, ale Italové i Rakušané vědí, že lidé se musí někde živit, někde pracovat. A proto budují lyžařskou infrastrukturu. Ana české straně? Do doby vyhlášení národního parku byly na Šumavě hospodářské lesy a vydělávaly. Lesnické hospodaření bylo tak ekologické a úspěšné, že byly lesy na Šumavě prohlášeny národním parkem. Za dobu existence NPŠ stál provoz parku na státních dotacích cca 3 miliardy korun. A výsledek? Místo pralesních zbytků na Pramenech Vltavy máme jen spoušť zdevastovaného lesa uprostřed Evropy a na dvaceti procentech parku suchý les či holiny. Viděl někdo, žebysuchý les vytvořil jediné pracovní místo? Neměli by se zelení aktivisté nad svým přístupem zamyslet?

Klatovský deník, 24. 1. 2012