• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

O působení Stráského na Šumavě

V únoru uplyne rok od chvíle, kdy ředitel Jan Stráský převzal zodpovědnost za vývoj na Šumavě. Připomeňme si, že nastupoval za situace, kdy se vztahy mezi parkem na straně jedné a obcemi, krajem a politiky na straně druhé daly nazvat zákopovou válkou. Bez ohledu na mínění veřejnosti bývalé vedení NPŠ podporovalo šíření kůrovcové kalamity a vznik holin jako základ nové formy ochrany přírody, bezzásahovosti či divočiny.

Jmenování dr. Stráského také provázela masivní negativní kampaň Hnutí Duha a některých aktivistických vědců, kteří ho obviňovali, že chce na Šumavě těžit dřevo či zničit šumavskou přírodu chemií.Kůrovcová kalamita v NPŠ při nástupu ředitele Stráského byla faktem, který nezastíralo ani minulé vedení. To však tvrdilo, že kůrovec je lékař lesa, a že po uschnutí si les pomůže sám. Okamžitě po svém nástupu si dr. Stráský nechal zpracovat skupinou odborníků krizový plán boje proti kůrovci a začal jej plnit. Kůrovcová kalamita, která způsobila masivní úbytek stromového patra a zánik biotopu mnoha rostlin a živočichů, začala ohrožovat samu podstatu ochrany přírody, pro kterou byl národní park vyhlášen. Souše a holiny způsobené kůrovcem jsou dnes na 14 tisících hektarech NPŠ a představují přes 20 procent rozlohy parku!

Marné protesty

Hnutí Duha a spříznění aktivističtí vědci se loni v létě pokusili zabránit protikůrovcovému plánu mediální akcí Na Ztraceném, kdy vlastními těly bránili stromy před pokácením. Všechny stromy, k nimž se aktivisté poutali, byly již stejně mrtvé a šlo pouze o to, aby kůrovec, který se v nich namnožil, nezničil okolní les. Celý národ sledoval, jak aktivisty nejprve vyhnali obyvatelé Modravy, pak jim blokádu zakázal soud a poté je vynesla policie. Svého hlavního cíle, odvolání dr. Stráského, nedosáhli, a ten mohl ve svém působení pokračovat.Po roce působení dr. Stráského je prokazatelné, že těžil o sto tisíc m3 dřeva méně, než se těžilo předchozí rok. Je také prokazatelné, že použil méně chemie a pouze na poloviční ploše než předchozí, samo sebe nazývající ekologické, vedení parku. Dr. Stráský také nastolil dobrou komunikaci s obcemi a vzájemně respektovaný vztah s oběma hejtmany. Vyšlo najevo, že bývalá vědecká rada NPŠ tiše tolerovala jak masivní těžby, tak vznik rozsáhlých holin i používání chemie. Žádná obvinění, která proti němu vznášeli lidé z Hnutí Duha a aktivističtí vědci, se neprokázala, naopak.Při příležitosti ročního působení dr. Stráského ve funkci ředitele je potřeba říci, že se choval více ekologicky než jeho předchůdce. Myslíte však, že se mu někteří aktivisté za svá nařčení omluví?

Českobudějovický deník, 11. 1. 2012