• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Hospody v ilegalitě

Uvědomuje si stát, že nahnal statisíce lidí do nelegálních náleven?

Obrátil se na mne pan K. s tím, že ho zákonodárci připravili o práci, a zda bych mu tedy, jako jeden ze zákonodárců, nepomohl novou práci najít. Jeho příběh je docela poučný v tom, jak je cesta do pekel dlážděna dobrými úmysly.

Pan K se před dvaceti lety rozhodoval, čím se bude po střední škole živit, a udělal si zkoušky a živnostenský list na čištění pivních trubek. Rozhodl se tak s vědomím, že je to práce na celý život, protože hospody budou pořád. A také že je to svobodné povolání a nezávislé na státu, od kterého nikdy nic nechtěl. A protože byl ve svém oboru dobrý, řada pivovarů mu dala licenci na čištění trubek, pan K. čistil, vydělával, živil rodinu a platil daně.

První ztrátu zákazníků pocítil, když stát zrušil malé herny. Samozřejmě, z obecného pohledu to bylo dobré nařízení, ale panu K. ubylo několik desítek zákazníků. Velkou ztrátou zákazníků bylo zavedení EET. Několik desítek hospod, které vedli lidé již v důchodovém věku, zavřelo. Pak přišel zákaz kouření. Pan K. doufal, že přežije i tuto ztrátu zákazníků, ale k tomu letos přibylo další omezení hazardu a pan K. vrátil živnostenský list. „Ani jedno nařízení nešlo konkrétně proti mně, ale v konečném součtu jsem přišel o práci,“ říká pan K.

Ale to není ta pointa celého příběhu. Pan K. pokračuje ve vyprávění, kam tyto regulace a omezení vedou. A to je příběh, který všichni známe a máme okolo sebe. V každé obci, v každém městečku vznikla minimálně jedna nelegální hospoda. Je několik hospod, které sundaly vývěsní štít a chodí se do nich zadem. S tichým svolením starostů se pivo točí v hasičských zbrojnicích nebo ve fotbalových klubovnách - a to je ještě ta lepší verze, protože tam teče voda a jsou tam toalety. Ale v každé obci se někde točí pivo v garáži nebo v kotelně, sklenice se myjí v kýblu a čurat se chodí na dvůr na kanálek nebo do křoví. Někdo přinese klobásu nebo naloží buřty a jí se rukama, v lepším případě vidličkou přímo ze sklenice.

Ruku na srdce, každý, kdo žije na venkově, zná minimálně jednu podobnou nelegální nálevnu. Pivo je v nich levnější než v hospodě, kouří se a štamgastům to vyhovuje. A pan K. z vlastní zkušenosti dodává, že se na jednom fotbalovém hřišti vytočí sedm sudů týdně. Opravdu to takhle minulá vláda chtěla? Opravdu si stát myslel, že vybere více na daních? Žádná z výše uvedených nelegálních náleven nezaplatí na daních ani korunu. Opravdu si stát myslel, že jsou přísné regulace pro naše zdraví? Může hygienik nebo finanční úřad, přísný při kontrole provozovny, jít kontrolovat sousedovic garáž? Zlikvidovat malé hospody a nahnat lidi do nelegálních náleven trvalo dva roky. Znovu otevřít vesnické hospody a dostat do nich lidi bude trvat desetiletí.

www.NeviditelnyPes.cz, 16. 4. 2018