• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Podkarpatská Rus, dnes Zakarpatí, je země zaslíbená turismu

Pro generaci Čechů, která měla Olbrachtova „Nikolu Šuhaje loupežníka“ jako povinnou četbu, je Koločava na Podkarpatské Rusi něco jako mýtické místo. A do Koločavy nás opravdu každoročně směřuje několik set, před válkou na Donbase to bylo několik tisíc Čechů.

Cestuji poměrně často na Ukrajinu a to jak do Kyjeva, tak do Zakarpatí. Upřímně řečeno, nevidím způsob, jak by se Ukrajina mohla dostat ze současného marasmu. Legendární Majdan, zcela jistě emocionální vzepjetí ukrajinského národa, směřoval proti nadvládě oligarchů, proti každodenní korupci a za zlepšení životních podmínek obyvatel a byl následně potvrzen podpisem asociační dohody s Evropskou unií.

Po čtyřech letech od Majdanu se moc oligarchů upevnila, korupce se nezmenšila a životní úroveň obyvatel se zhoršila. K tomu Ukrajina (proti mezinárodnímu právu a nelegálně) přišla o Krym a válka na Donbase hrozí přerůst v „zamrzlý konflikt“, který Ukrajinu zařadí mezi „rozpadlé země“, nemající kontrolu nad svými hranicemi. Blíží se prezidentské volby a média řízená oligarchy nedovolila vyrůst žádnému novému politikovi a tak se současnému, oligarchy vybranému prezidentovi Petro Porošenkovi staví do cesty sice známá, ale nevolitelná Julia Tymošenková. Zatímco konflikt na Donbase „zamrzá“, politická a společenská situace na Ukrajině je definitivně „zamrzlá“.

Překvapivě, v této pro Ukrajinu bezvýchodné situaci se pro Podkarpatskou Rus objevila obrovský výzva: Ukrajinci přišli o Krym a jedinou vnitrostátní turistickou destinací se stala překrásná a z velké části nedotčená příroda Zakarpatí. V dnešní době je Zakarpatí pravděpodobně ještě chudší, než centrální část země. Naše milá Koločava musela zavřít školky, protože radnice nemá peníze na platy učitelek. Koločavský starosta čeká na vybrání daně z nemovitosti, aby mohl vyplatit zaměstnancům radnice dva měsíce nevyplacenou mzdu. A plat samotného starosty je v přepočtu 5 tisíc korun, při spotřebních cenách jen o trochu nižších než v Česku. Z osmi tisíc obyvatel Koločavy jich pracují tři tisíce v zahraničí.

Peníze, které přivážejí Ukrajici ze zahraničí, převážně z Čech, jsou v Koločavě, ale i v jiných obcích vidět. Lidé rekonstruují, staví a otevírají nové penziony. Turismus se slibně rozvíjí. Silnice jsou stále ještě ve strašlivém stavu, odpadové hospodářství téměř neexistuje, ale pohostinnost místních lidí je obrovská, jídla jsou chutná a vedle ukrajinských piv má každá hospoda i piva česká. Většina místních lidí mluví nebo rozumí Česky a Zakarpatí je opravdu naprosto bezpečné. A vyjdete-li kterýmkoli směrem z Koločavy a vystoupáte hustým lesem na poloniny, ocitnete se v přírodním ráji. Strategie je tedy jasná: chceme-li pomoci Ukrajině, jeďme do Koločavy na dovolenou.

Právo, 30. 7. 2018