«2018»

Vysycháme vlastním přičiněním

Považuji za důležité, že se ECHO pravidelně věnuje fenoménu sucha a nedostatku vody. Pomalu ale jistě se tím konečně dostáváme k ideologie zbavené odborné debatě o tom, co se děje v Národním parku Šumava. V Salonu v č.34, věnovanému suchu, profesor Vilém Podrázský říká, že „na horských hřebenech je až třicet procent navýšení srážek díky funkci lesů“. V čísle 36 se již docent Jan Pokorný konkrétně vymezil proti ideologům divočiny, když píše: „Někteří čeští vědci univerzitní profesoři opakovaně tvrdí, že les na horách nemá hydrologickou funkci, a že funkci uschlého vzrostlého lesa nahradí přízemní vegetace. .... Živý les dříve krajinu ochlazoval a „vyčesával“ vodu z mraků, dnes vzduch ohřátý o suché plochy krajinu dále vysušuje a brání průniku vlhkého vzduchu, přispívá k vytvoření vysokého tlaku.“

Připomeňme si, že na Šumavě za podpory nevládních ekologistických organizací a Bursíkova a dnes Brabcova Ministerstva životního prostředí záměrně uschlo žírem kůrovce cca patnáct tisíc hektarů lesů. Například na pramenech Vltavy vedení Národního parku nechalo uschnout smrky až 300 let staré. Ideologové divočiny na Šumavě vytrvale popírají, že by záměrné ničení vzrostlých lesů na tisících hektarech jakkoli ovlivňovalo hydrologii a srážky v regionu.

V době vrcholícího sucha a kůrovcové kalamity, které potvrzují nezastupitelnost vzrostlých lesů, vedení Národního parku vyrazilo na mediální zteč s heslem, že se lesy po kůrovcové kalamitě samy obnovují a pro uschlé lesy není třeba rmoutit. Ředitel parku se v médiích chlubí malými semenáčky, které nahradily uschlé staleté velikány. Obnovu lesa, kterou publikuje NP Šumava je obnova, která již existovala před odumřením lesních porostů. Je absurdní, aby odumřelý strom plodil semena, stejně tak jako nebožtík nemůže zplodit potomky. Vedení NPŠ také zapomíná veřejnosti sdělit, že se kýžených nových pralesů dočkáme (možná) za cca 300 až 400 let. Ale hlavně mlčí o tom, že malé semenáčky nemohou nahradit hydrologickou funkci vzrostlého lesa a suché šumavské lesy ovlivňují sucho a nedostatek vláhy celého regionu.

Týdeník ECHO, 20. září 2018