• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Na dovolenou za Nikolou Šuhajem

V celé republice, ale i na Slovensku, oslavujeme 100 let od založení Československa. Opravdu si tuto událost všichni připomínají s úctou a hrdostí? Téměř se zapomnělo na to, že prvních dvacet let patřila do Československa i Podkarpatská Rus, dnes Zakarpatská oblast na Ukrajině.

Zakarpatí mělo po roce 1945 mnohem těžší historii jako nejzápadnější hranice SSSR a dnes téměř zapomenutý region Ukrajiny. Zatímco za Československa se na Podkarpatské Rusi stavěly silnice, školy a státní budovy, za Sovětského svazu šli všichni, kdo se na československé vládě podíleli, do gulagů. Zakarpatí je dnes nesmírně chudé. Většina práceschopných lidí pracuje v zahraničí, nejvíce u nás. Není divu, ceny zboží jsou o jen maličko nižší než u nás, ale platy? Učitelka nebo prodavačka v přepočtu 2 tisíce korun měsíčně, dělník 4 tisíce, starosta osmitisícové obce 5 tisíc.

V této složité situaci se pro Zakarpatí objevila obrovská výzva. Poté, co Ukrajina ztratila Krym, se ze Zakarpatí stala jediná turistická destinace pro Ukrajinu. A opravdu, příroda na Zakarpatí je stále stejně nádherná, jak o ní psali Ivan Olbracht a Vladislav Vančura. Lidé jsou milí, pohostinní a rozumí česky. Peníze vydělané v zahraničí umožnily postavit mnoho nových penzionů. Stovky českých turistů, kteří Zakarpatí každoročně navštíví, potvrdí, že Zakarpatí je naprosto bezpečné. Jako starosta malého turistického městečka vím, jak dokáže turistický ruch pozvednout životní úroveň. Také si myslíte, že by bylo dobré bývalé Podkarpatské Rusi nějak pomoci? Pojeďme tam na dovolenou!

Deník, 3. 9. 2018