• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Za Králem Šumavy

Každý den berou školní děti do ruky jeho knihy. Každý turista bere do ruky jeho mapy. Myslíte, že někdo takový existuje? Bohužel, existoval. Patnáctého listopadu zemřel.

JUDr. František Talián, majitel nakladatelství SPN – pedagogické nakladatelství, dříve Státní pedagogické nakladatelství, majitel nakladatelství Kartografie PRAHA, nakladatelství Fortuna, vydavatel mnoha knih a časopisů. Jeho kolegové spočítali, že každých šest vteřin vychází jedna jeho kniha.

Vydělané peníze investoval doktor Talián do své lásky, do svého rodiště, na Šumavu. Oživoval místa, kde dříve stávaly německé vesnice. Byl majitelem osmi nejkrásnějších hotelů na Šumavě. Vlajkovou lodí byl hotel Alpská vyhlídka na Bučině na česko-bavorském pomezí, všichni turisté se zastavují v jeho boudě na Knížecích Pláních nad Borovou Ladou, nebo v hotelu Nové Údolí na česko-rakouské hranici. Dokud to bylo možné, kupoval na Šumavě pozemky, až se stal největším soukromým pozemkovým vlastníkem na Šumavě a začalo se mu přezdívat Král Šumavy.

Na Šumavě Františka Taliána nehnala kupředu touha něco vlastnit. Bojoval životní souboj s lidmi, kteří chtějí nadpoloviční část Šumavy vyhlásit nepřístupnou „divočinou“, ať již z důvodu ochrany kůrovce nebo tetřeva. Vedl spor s těmi, kteří chtějí vyměnit „železnou oponu“ za oponu „zelenou“. A tam, kde je hotel, tam, kde je horská chata, tam již „divočinu“ nevyhlásíte. Posledních dvacet let života zasvětil snaze o zachování zelených šumavských lesů, „zelené střechy Evropy“, která pod tlakem ekologických aktivistů a jim naslouchajícím ministrům životního prostředí usychá žírem kůrovce.

JUDr. František Talián zanechal odkaz, kterého je potřeba si vážit.

Českobudějovický deník, 29. 11. 2018