- Když začnou soudy rušit volby
- Pět let od Majdanu
- Za Králem Šumavy
- Trvalý spor o klima
- Cirkusy v ohrožení
- Evropský parlament opět kritizuje Egypt
- Evropský dvojí metr
- Potíže s „neziskovkami“
- Vysycháme vlastním přičiněním
- Ad.: Páchání dobra může Evropu pohřbít, Miloš Balabán 28.8.
- Na dovolenou za Nikolou Šuhajem
- ODS bez klausismu by nebyla ODS
- ŘECKO: Opravdu někdo věří, že země splatí dluhy?
- Záměr ochrany tetřeva na Šumavě vyvolá další kůrovcovou kalamitu
- Podkarpatská Rus, dnes Zakarpatí, je země zaslíbená turismu
- Proslov k výročí popravy generála Heliodora Píky
- Světem zapomenutá autokracie
- Kůrovcová kalamita se týká i ministra Brabce
- Prádlo se pere doma
- Makedonie marně čeká na bruselské NE nelegální migraci
- Hospody v ilegalitě
- Bude unijní náhrada NATO?
- Nezávislost a svoboda žurnalistů
- Zařídí nám Brusel referendum o czexitu?
- Ví ministr Brabec, proč Šumava vysychá?
- Jednat s Andrejem Babišem o vládě?
- Proč mlčí petičníci?
Trvalý spor o klima
Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu dospěl nedávno k závěru, že na zastavení globálního oteplování zbývá přesně 12 let. Vědci, tedy panelisté -alarmisté, říkají, že je do roku 2030 nutné snížit emise oxidu uhličitého o 45 procent. EU i ČR se přes protesty českých konzervativců k plánu zavázaly v tzv.
Pařížské dohodě, nejnákladnější globální dohodě světa, jejíž závěry zcela jistě nebudou pro svoji nákladnost naplněny. Björn Lomborg z Kodaňského konsensuálního institutu spočítal, že roční náklady na toto snížení emisí CO? budou stát EU dvakrát tolik, než země dávají na zdravotnictví, vzdělávání, zábavu, ubytování, životní prostředí, policii a obranu dohromady. Každého občana by tento plán stál 6000 eur ročně. Lomborg a jeho kolegové jsou spíše „klimatoskeptici“ a navrhují směrovat prostředky na výzkum zelené energie, což má mnohem větší naději na zamezení nárůstu teploty. Existuje ještě třetí cesta. Vědci sdružení ve společnosti „Biotic pump“ si kladou za cíl zajistit kontinentální srážky a umožnit lokální koloběh vody. Jejich návrhy jsou zlepšit péči o kvalitu orné půdy, sázet stromy a podporovat lesní systémy, zejména jehličnaté, které působí celoročně a pohlcují CO?, jímají atmosférické srážky a dotují hladinu podzemní vody. Současné tažení některých nevládních organizací proti smrku jako takovému je proto zcela mimo mísu. Pro kterou cestu byste se rozhodli vy?
Deník, 21. 11. 2018