• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Ví ministr Brabec, proč Šumava vysychá?

V minulém volebním období ministr Richard Brabec proti vůli Senátu i prezidenta protlačil Poslaneckou sněmovnou zákon o Šumavě (novela 114/92). Tato novela, která vyhověla požadavkům militantních ekologistických organizací, určuje nadpoloviční výměru národního parku do tzv. bezzásahovosti či divočiny. Nejen plénum Senátu, ale i Svaz šumavských obcí a Jihočeský a Plzeňský kraj varovaly ministra, že další rozšiřování bezzásahových území povede k dalšímu vysychání Šumavy. Bohužel, ministr Brabec tyto výhrady nevyslyšel a ve svých dogmatech setrvává.

V rozhovoru pro Právo 6. 2. 2018 ministr Brabec říká: „Ještě na počátku minulého století byla například Šumava nasáklá vodou, taková velká houba, která vodu postupně uvolňovala do krajiny. Dnes slatě, kde byste ještě před deseti lety zapadl, přejdete v keckách. Rychlost vysušování naší země, nejen Šumavy je dramatická.“

Ministr má pravdu v tom, že Šumava byla jako houba celé minulé století. Bylo to výsledkem lesnického hospodaření, kde bylo 90 procent lesů vzrostlých, starobylých a neproředěných, a tedy s plnou retenční schopností. Takové lesy byly onou houbou. Až se vznikem NP Šumava se stav postupně mění. Od roku 1998 narůstá podíl lesů, které mají sníženou vodohospodářskou funkci. Po roce 2007, pod tlakem nevládních ekologistických organizací a za rozhodování ministra Bursíka, těchto lesů výrazně přibývá až po dnešní stav, kdy je ve státních lesích NP Šumava 54 % lesů suchých, vykácených v důsledku kůrovcových kalamit a lesů proředěných - to je lesů zcela nebo částečně neplnících vodohospodářskou a klimatickou funkci. Od roku 2014 jsou prováděny úmyslné těžby tzv. probírky s variabilní intenzitou. Tím se úmyslně proředily stovky hektarů lesů pod zákonnou mez, tj. snížením zakmenění (hustota porostů) pod sedm desetin plného zakmenění v porostech mladších osmdesáti let.

Ministr Brabec také v kontextu způsobů, jak reagovat na sucho, říká: „Lesy čelí kalamitě, takže se musíme vrátit k listnáčům.“ A jaká je skutečnost? V lesích pod Ministerstvem zemědělství návrat k listnáčům dávno probíhá a vlastníci jsou povinni dle lesního zákona od r. 1994 obnovovat lesy s podílem listnáčů 25 až 30 procent, v Lesích České republiky sázejí listnáče v podílu přes 40 procent. Ministr Brabec tedy vyzývá k něčemu, co dávno probíhá. Měl by se však polepšit v lesích, které spadají pod státní správu MŽP. Například Správa NP Šumava neplní ani výše uvedenou novelu zákona 114/92 v tom, že neusiluje o obnovu přirozených lesů tak, aby tam byl podíl buku, jedle a smrku podle stanovištních map přirozené skladby. Podle příkazu ředitele je zakázáno obnovovat lesy (tj. sázet a ochraňovat) k docílení určitého podílu dřevin na rozloze 23 411 ha (zdroj web NPŠ) z celé rozlohy 49 000 ha státních lesů. Na uvedené ploše pak vznikají stejnověké smrkové monokultury bez jedle a listnáčů.

„Na Šumavě v národním parku jsou bezzásahové zóny a zde je vidět, že si zde příroda vede skvěle. Dřevo se odkorní, nechá se tam, zetlí a to je ideální prostředí pro semenáčky,“ chválí si ministr jím prosazenou bezzásahovost. Pan ministr by měl doplnit, kdy a kde je v bezzásahových zónách povoleno kácet a odkorňovat, protože to je samozřejmě protimluv. Ponechávat pokácené dřevo k zetlení je ostatně dogma, kterého se ministerstvo i správa parku zcela křečovitě drží. Argumentují fotkami se semenáčky v řádku a říkají, jak si to příroda zařídí. Stává se to však zcela výjimečně, a to na dřevě v hustém lese, kde je vlhkost. Dřevo ležící na slunci je vhodné leda k opalování turistů, což všichni návštěvníci Šumavy vidí.

Ministr by si měl přiznat, že Šumava vysychá, protože ztratila tisíce hektarů vzrostlého lesa, který zadržel dešťovou vodu v jehlicích a kořenech, vyčesával až stovky mm vody tzv. horizontálními srážkami za rok a hlavně chladil hřebeny Šumavy. Uschlé porosty a holiny se přehřívají a od nich se ohřívá vzduch, který odnáší vodní páru vysoko do atmosféry. Voda se nevrací zpět ve formě mlhy, drobných srážek a vysušuje se krajina okolo. Nízké porosty, které se v některých lokalitách obnovily, nemohou nahradit vysoký vzrostlý les. Přízemní porosty se přehřívají a ohřátý vzduch stoupá vzhůru a odnáší vodu i z širokého okolí. Šumava opravdu až děsivě vysychá. A k této katastrofě ministr Brabec přispěl vrchovatým podílem.

www.NeviditelnyPes.cz, 17. února 2018