- S napětím očekáváme, kdo povede Šumavu
- Opravdu objektivně rozdělený ROP?
- Problémem Šumavy není jen kůrovec, ale také uzavřená území
- Několik rad začínajícím starostům
- Evropané nerozumějí Evropské unii
- Kde začaly problémy se zvýšením cen elektřiny?
- Vladimír Just se hluboce mýlí (Ad: Okurková debata o kůrovci)
- Kdo žije v šumavském bludu?
- Solární ranec (Euro 26/2010)
- K nově zpřístupněnému pramenu Vltavy
- Ekologická katastrofa na Šumavě
- Přelomová návštěva ministryně Bízkové na Šumavě
- Na Šumavě selhala státní ochrana přírody
- Kdo manipuluje s těžbami dřeva na Šumavě?
- Podpora solární energii musí mít reálný základ
- Zpráva pro voliče: Škromacha vážně nebrat
- Velmi drahé zelené omyly
- Pod zákazem vstupu je téměř 20 tisíc hektarů
- Nebezpečná hra ekologů
- ŠUMAVA: Vize 2020 a skutečnost
- Gruzie se brání Rusku
K nově zpřístupněnému pramenu Vltavy
Šumava má další atrakci: zpřístupněný „opravdový“ pramen Vltavy. Vedení NPŠ však správně připouští, že pramenů je více a ten nově zpřístupněný je pouze jeden z nich. Jde-li tedy o pramen symbolický, proč nestačila původní studánka? Odpověď je prostá: staleté stromy okolo ní nechala Správa NPŠ sežrat kůrovcem. A aby souše nepadaly na turisty, musela je nechat pokácet. Mrtvé stromy působí tísnivým dojmem, a tak bylo potřeba „pramen Vltavy“ přeložit. A to přesto, že informační tabule u původního pramene stále ještě hlásá, že se jedná o „nejzachovalejší zbytek původní horské smrčiny se stromy starými až 400 let“.
Dnes u mrtvých stromů stojí aktivisté Hnutí DUHA a přesvědčují veřejnost, že uschly stářím. A Správa NPŠ? Ohlásila, že všechny informační tabule vymění.Že to stojí peníze? Těch má Správa NPŠ dost. Jen za vytěžené dřevo letos dostane okolo půl miliardy. A další stovky milionů dostává ročně od státu jako dotaci. Humorně při tomto pohledu působí tvrzení ekologistů, že „bezzásahovost“ na Šumavě je levnější než tradiční lesnické hospodaření. Naopak, šumavský experiment s „bezzásahovostí“ nás již stál miliardy.
Několik let nás vedení NPŠ ujišťovalo, že má kůrovce pod kontrolou, a tvrdilo, že se v národním parku nesmí kácet, že přeci nejde o hospodářský les. Dnes na Šumavě graduje kůrovcová kalamita, pracují zde desítky harvestorů a těží se nejvíce dřeva v historii.Dnes již všichni vědí, že kůrovce nelze zároveň masivně množit v bezzásahových zónách a zároveň ho úspěšně likvidovat v sousedních lesích. Stále mi však chybí prohlášení vedení NPŠ: Spletli jsme se, byl to omyl,mýlili jsme se. Asi čekám marně.
Mladá fronta DNES, 8. 7. 2010