- S napětím očekáváme, kdo povede Šumavu
- Opravdu objektivně rozdělený ROP?
- Problémem Šumavy není jen kůrovec, ale také uzavřená území
- Několik rad začínajícím starostům
- Evropané nerozumějí Evropské unii
- Kde začaly problémy se zvýšením cen elektřiny?
- Vladimír Just se hluboce mýlí (Ad: Okurková debata o kůrovci)
- Kdo žije v šumavském bludu?
- Solární ranec (Euro 26/2010)
- K nově zpřístupněnému pramenu Vltavy
- Ekologická katastrofa na Šumavě
- Přelomová návštěva ministryně Bízkové na Šumavě
- Na Šumavě selhala státní ochrana přírody
- Kdo manipuluje s těžbami dřeva na Šumavě?
- Podpora solární energii musí mít reálný základ
- Zpráva pro voliče: Škromacha vážně nebrat
- Velmi drahé zelené omyly
- Pod zákazem vstupu je téměř 20 tisíc hektarů
- Nebezpečná hra ekologů
- ŠUMAVA: Vize 2020 a skutečnost
- Gruzie se brání Rusku
Opravdu objektivně rozdělený ROP?
Po téměř ročních peripetiích a řadě odkladů Výbor regionální rady Jihozápad schválil a zveřejnil výsledky přehodnocení 5.výzvy ROP Jihozápad. Týden předtím byla zveřejněno přehodnocení 6. výzvy téhož programu. Připomeňme si, že výbor v listopadu 2009 schválil původní seznam projektů, pak své rozhodnutí v květnu 2010 zrušil, aby další seznam v listopadu 2010 opět schválil.
Náměstek plzeňského hejtmana a šéf regionální rady Ivo Grüner ujistil veřejnost, že „v přehodnocení byly velké výkyvy, ale bylo to tím, že hodnotitelé nebyli na nikom a ničem závislí“. S tím však nekoresponduje celá řada pochyb, které již kolují po internetu či které vznášejí vyřazení žadatelé, kteří uspěli v prvním kole.
Jak se změnily výsledky projektů 5. a 6. výzvy po přehodnocení? V 6. výzvě se na projekty Jihočeského kraje dostalo pouze 133,7milionu (29% z celé alokace), zatímco pod vedením nového předsedy ROP Jihozápad a plzeňského radního Ivo Grünera velmi zabodovaly projekty z Plzeňského kraje, a to za celkem 335,1milionu (tedy 71% z celé alokace). Porovnáme-li však množství předložených projektů a z nich vyplývající finanční žádosti, vede tradičně Jihočeský kraj. Statisticky pak vychází, že žadatel z Plzeňského kraje měl přibližně 5x větší pravděpodobnost, že jeho projekt bude podpořen, než žadatel v Jihočeském kraji.Opravdu jsou žadatelé v Jihočeském kraji tak neschopní připravit projektové žádosti? Například v oblasti školství v 5. výzvě byly z 12 úspěšných pouze dvě jihočeské.
Opravdu jsou jihočeské školy, a to jak obecní, tak krajské, natolik projektově zanedbané?V 5. výzvě uspělo v Jihočeském kraji 120 projektů, zatímco po přehodnocení pouze 85 projektů. Jihočeští žadatelé tak přišli o cca 400 milionů korun, o které jsou bohatší žadatelé z Plzeňského kraje. Počet úspěšných projektů z Plzeňského kraje se tak zvedl z původních 57 na 72. A opět, v počtu podaných žádostí ale vede Jihočeský kraj dvojnásobně. Situace je o to horší, že řada původně úspěšných jihočeských žadatelů své stavby a projekty již realizovala a na realizaci si v dobré víře prostředky půjčili u bank. Dá se předpokládat, že tito neúspěšní žadatelé budou chtít minimálně podrobně vysvětlit, proč jejich žádost byla původně vybrána, a dnes nikoliv. A nebude-li přehodnocení uspokojivě vysvětleno, obrátí se pravděpodobně na soud.
Právě v souvislosti s 5. výzvou byla vminulosti v médiích mnohokrát zmíněna Hluboká nad Vltavou jako místo, které čerpá až podezřele velké množství evropských prostředků. Cítím za nutné podotknout, že výše uvedený text nemá jiný záměr, než chránit zájmy Jihočeského kraje a jeho žadatelů, obcí i podnikatelů. Hluboká nad Vltavou uspěla v novém hodnocení ještě lépe než v hodnocení původním.
Mladá fronta DNES - jižní Čechy, 24. 11. 2010