• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Opravdu objektivně rozdělený ROP?

Po téměř ročních peripetiích a řadě odkladů Výbor regionální rady Jihozápad schválil a zveřejnil výsledky přehodnocení 5.výzvy ROP Jihozápad. Týden předtím byla zveřejněno přehodnocení 6. výzvy téhož programu. Připomeňme si, že výbor v listopadu 2009 schválil původní seznam projektů, pak své rozhodnutí v květnu 2010 zrušil, aby další seznam v listopadu 2010 opět schválil.

Náměstek plzeňského hejtmana a šéf regionální rady Ivo Grüner ujistil veřejnost, že „v přehodnocení byly velké výkyvy, ale bylo to tím, že hodnotitelé nebyli na nikom a ničem závislí“. S tím však nekoresponduje celá řada pochyb, které již kolují po internetu či které vznášejí vyřazení žadatelé, kteří uspěli v prvním kole.

Jak se změnily výsledky projektů 5. a 6. výzvy po přehodnocení? V 6. výzvě se na projekty Jihočeského kraje dostalo pouze 133,7milionu (29% z celé alokace), zatímco pod vedením nového předsedy ROP Jihozápad a plzeňského radního Ivo Grünera velmi zabodovaly projekty z Plzeňského kraje, a to za celkem 335,1milionu (tedy 71% z celé alokace). Porovnáme-li však množství předložených projektů a z nich vyplývající finanční žádosti, vede tradičně Jihočeský kraj. Statisticky pak vychází, že žadatel z Plzeňského kraje měl přibližně 5x větší pravděpodobnost, že jeho projekt bude podpořen, než žadatel v Jihočeském kraji.Opravdu jsou žadatelé v Jihočeském kraji tak neschopní připravit projektové žádosti? Například v oblasti školství v 5. výzvě byly z 12 úspěšných pouze dvě jihočeské.

Opravdu jsou jihočeské školy, a to jak obecní, tak krajské, natolik projektově zanedbané?V 5. výzvě uspělo v Jihočeském kraji 120 projektů, zatímco po přehodnocení pouze 85 projektů. Jihočeští žadatelé tak přišli o cca 400 milionů korun, o které jsou bohatší žadatelé z Plzeňského kraje. Počet úspěšných projektů z Plzeňského kraje se tak zvedl z původních 57 na 72. A opět, v počtu podaných žádostí ale vede Jihočeský kraj dvojnásobně. Situace je o to horší, že řada původně úspěšných jihočeských žadatelů své stavby a projekty již realizovala a na realizaci si v dobré víře prostředky půjčili u bank. Dá se předpokládat, že tito neúspěšní žadatelé budou chtít minimálně podrobně vysvětlit, proč jejich žádost byla původně vybrána, a dnes nikoliv. A nebude-li přehodnocení uspokojivě vysvětleno, obrátí se pravděpodobně na soud.

Právě v souvislosti s 5. výzvou byla vminulosti v médiích mnohokrát zmíněna Hluboká nad Vltavou jako místo, které čerpá až podezřele velké množství evropských prostředků. Cítím za nutné podotknout, že výše uvedený text nemá jiný záměr, než chránit zájmy Jihočeského kraje a jeho žadatelů, obcí i podnikatelů. Hluboká nad Vltavou uspěla v novém hodnocení ještě lépe než v hodnocení původním.

Mladá fronta DNES - jižní Čechy, 24. 11. 2010