«2010»

Vladimír Just se hluboce mýlí (Ad: Okurková debata o kůrovci)

Vladimír Just v MF DNES (31. července) zesměšňuje problematiku umírající Šumavy konstatováním, že „kůrovcová debata vrcholí v okurkové sezoně“. Opravdu si nevšiml, že proti experimentu s katastrofálními důsledky na Šumavě trvale vystupují nejenom starostové šumavských obcí, ale situaci dlouhodobě kritizuje bývalý jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS) a nyní ve stejné kritice pokračuje jeho nástupce Jiří Zimola (ČSSD)? Neví, že kritická stanoviska veřejně publikují bývalí premiéři Petr Pithart, který založení NPŠ spolupodepisoval, Jan Stráský, Miloš Zeman a Václav Klaus?

Ale V. Just se ve svém textu dopouští mnoha dalších omylů. Například tvrdí, že: 1) „spor o Šumavu vyřešila vrcholná mezinárodní organizace IUCN v roce 2003“. Není to pravda. IUCN jako nevládní organizace dala řadu doporučení (celou zprávu najdete na www.sumava21.cz), z nichž velká část se věnuje zlepšení komunikace mezi parkem a místními úřady. A jak komunikace dnes vypadá? Na svém posledním zasedání se Svaz obcí Národního parku Šumava (až na jednu zahrnuje všechny obce v NPŠ) rozhodl zahájit kroky vedoucí k podání žaloby na způsob výkonu státní správy v parku.

2) V. Just se odvolává na rozhodnutí německého Ústavního soudu pro bavorskou část Šumavy: „Divočina je v pořádku!“ Podotýkám jen, že v Česku rozhodnutí německého Ústavního soudu zatím neplatí. Ale i u nás míří Šumava k Ústavnímu soudu. Jihočeské krajské zastupitelstvo podalo na správu parku ústavní stížnost a žádá zrušení několika vyhlášek a nařízení. Opravdu si V. Just myslí, že takhle mají vypadat vztahy mezi regionem a vedením parku?

3) V. Just si zcela vymýšlí (ze slušnosti nechci použít slovo „lže“), když píše, že „Jirsa nedávno na téma Šumavy trapně pohořel v odborné debatě na půdě Akademie věd“. Konala-li se kdy taková debata, pak jsem na ni nebyl pozván. Nebyl-li jsem na žádné takové debatě, nemohl jsem ani pohořet.Trapné naopak je, když si někdo takto vymýšlí argumenty.

4) V. Just konstatuje, že ředitel NPŠ „František Krejčí je muž na svém místě“. Doporučuji panu Justovi prostudovat odborné práce profesorů Viléma Podrázského, Stanislava Vacka, Radomíra Mrkvy a dalších. Nebo alarmující stanoviska lesnického odboru České zemědělské akademie či závěry odborné expertní skupiny hejtmanů Jihočeského a Plzeňského kraje publikovaná během posledního roku (www.kraj-jihocesky.cz).

Všichni tito odborníci a instituce několik let varují před důsledky vzniku nebývalé kůrovcové kalamity a dalších negativních jevů jako výsledku experimentu ponechání rozsáhlých smrkových monokultur svému osudu, chcete-li „divočině“. Přes tato varování ředitel Krejčí kůrovcovou kalamitu na Šumavě rozpoutal. Kůrovcová kalamita dnes již ohrožuje nejen lesy národního parku, ale všechny lesy sousedící s parkem. Výsledkem experimentu jsou dnes již nejen tisíce hektarů suchých lesů, ale masivní kácení a vznik obrovských holin v národním parku. Na Šumavě dnes pracují desítky harvestorů a stovky dělníků s motorovými pilami. Situace opravdu působí dojmem, že se prostřednictvím rozpoutané kůrovcové kalamity chtělo vedení parku dostat k rekordním těžbám a prodeji šumavského dřeva.Vladimír Just by se neměl schovávat za doporučení IUCN či rozhodnutí německého Ústavního soudu, ale při pohledu na suché a vykácené šumavské lesy by měl nahlas říci: „Ano, tohle jsme chtěli! To byl náš cíl.“

Mladá fronta DNES, 4. 8. 2010