• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Kdo žije v šumavském bludu?

Problém diskuse o situaci na Šumavě spočívá mimo jiné v tom, že tak, jak Vladimír Just jmenuje odborná stanoviska podporující vznik „divočiny“ na Šumavě (Stokrát vyvrácené bludy, LN 20. 7.), existuje stejné či větší množství odborných stanovisek naprosto opačných. Namátkou jmenuji práce profesorů Viléma Podrázského, Stanislava Vacka, Radomíra Mrkvy a dalších. Celý Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v čele s docentem Petrem Zahradníkem zaujímá kritický postoj.

Alarmující jsou stanoviska lesnického odboru České zemědělské akademie a závěry odborné expertní skupiny hejtmanů Jihočeského a Plzeňského kraje, publikovaná během posledního roku.Všichni tito odborníci a instituce několik let varují před důsledky vzniku nebývalé kůrovcové kalamity a dalších negativních jevů jako výsledku experimentu ponechání rozsáhlých smrkových monokultur svému osudu, chcete-li „divočině“. Výsledkem experimentu jsou dnes již nejen tisíce hektarů suchých lesů, ale masivní kácení a vznik obrovských holin v NP Šumava. Kůrovcová kalamita dnes již ohrožuje nejen lesy NP, ale všechny lesy sousedící s parkem.

Neshodnou-li se odborníci na názoru, musí přijít rozhodnutí politické. Ministr Martin Bursík také své rozhodnutí ponechat zhruba 30 procent Šumavy svému osudu (a já dodávám zmaru) nazval rozhodnutím politickým a přijal za něj politickou odpovědnost. Za toto rozhodnutí podalo na ministra 19 šumavských obcí žalobu, která stále leží u soudu. Na svém posledním zasedání se Svaz obcí NP Šumava rozhodl zahájit kroky vedoucí k podání žaloby na způsob výkonu stání správy v parku, tedy na Správu NPŠ. Jihočeské krajské zastupitelstvo podalo na správu parku ústavní stížnost a žádá zrušení několika vyhlášek a nařízení. Proti experimentu s katastrofálními důsledky na Šumavě dlouhodobě vystupuje bývalý jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS) a nyní ve stejné kritice pokračuje jeho nástupce Jiří Zimola (ČSSD). Kritické stanovisko veřejně publikují bývalí premiéři Petr Pithart, který založení NPŠ spolupodepisoval, Jan Stráský, Miloš Zeman a Václav Klaus. Opravdu se Vladimíru Justovi zdá, že jsem se svým názorem na Šumavu osamocen a spolu s výše uvedenými žijeme v bludu?

Lidové noviny, 21. 7. 2010