- S napětím očekáváme, kdo povede Šumavu
- Opravdu objektivně rozdělený ROP?
- Problémem Šumavy není jen kůrovec, ale také uzavřená území
- Několik rad začínajícím starostům
- Evropané nerozumějí Evropské unii
- Kde začaly problémy se zvýšením cen elektřiny?
- Vladimír Just se hluboce mýlí (Ad: Okurková debata o kůrovci)
- Kdo žije v šumavském bludu?
- Solární ranec (Euro 26/2010)
- K nově zpřístupněnému pramenu Vltavy
- Ekologická katastrofa na Šumavě
- Přelomová návštěva ministryně Bízkové na Šumavě
- Na Šumavě selhala státní ochrana přírody
- Kdo manipuluje s těžbami dřeva na Šumavě?
- Podpora solární energii musí mít reálný základ
- Zpráva pro voliče: Škromacha vážně nebrat
- Velmi drahé zelené omyly
- Pod zákazem vstupu je téměř 20 tisíc hektarů
- Nebezpečná hra ekologů
- ŠUMAVA: Vize 2020 a skutečnost
- Gruzie se brání Rusku
Kdo manipuluje s těžbami dřeva na Šumavě?
Vladimír Just i Jana Zvettlerová nám v reakci na náš článek „Na Šumavě selhala státní ochrana přírody“ vytýkají manipulaci s čísly. Jsou to ale bohužel oni, kdo se snaží zakrýt odpovědnost za nezvratné škody, ke kterým v důsledku špatných rozhodnutí managementu Národního parku Šumava došlo a dochází. Vladimír Just i Jana Zvettlerová ve svých textech záměrně sčítají množství dřeva vytěženého v důsledku napadení stromů kůrovcem spolu s objemem dřeva, jež bylo vytěženo v důsledku větrných polomů.
Zatímco za zničení lesa způsobené větrem či dalšími přírodními živly nikdo nemůže, těžbu dřeva způsobenou kůrovcem je v moci člověka ovlivnit a výrazně eliminovat. Proto v našem článku „Na Šumavě selhala státní ochrana přírody“ hovoříme výhradně o kůrovcové těžbě. Vladimír Just i Jana Zvettlerová to dobře vědí, a přesto se svými součty snaží zmást veřejnost. U laika Vladimíra Justa je to omluvitelné, u odborné pracovnice Správy NPŠ jde o zlý a účelový záměr. Předkládají-li obhájci současné situace na Šumavě matoucí čísla, do nichž je započtena těžba způsobená větrnými polomy, velmi výmluvně poukazují na nedostatek pravdivých a relevantních údajů, kterými mohou argumentovat. Ačkoliv představitelé NPŠ opakovaně ujišťují veřejnost, že žádná kůrovcová kalamita na Šumavě není, zřídila Správa NPŠ po dohodě s MŽP pro řešení této alarmující situace kalamitní štáb. Není divu, množství vytěženého kůrovcového dřeva je v letošním roce odhadováno až na 700 000 m3! A tak plně trváme na tom, že těžby kůrovcového dřeva současným managementem budou cca šedesátkrát (!) rozsáhlejší, než v letech 2002 a 2003, když byl odvolán Ivan Žlábek. Navíc, vytýkáli Jana Zvettlerová Ivanu Žlábkovi či Miloši Kužvartovi naředěné lesy v horských polohách, tak je třeba podotknout, že v minulých letech správa otevřela mnoho kilometrů dlouhé lesní stěny větru k dalšímu působení a tím zapříčinila nenapravitelné škody. Plochy vytěženého lesa jsou obrovské. Ve světle těchto skutečností je pak nad slunce jasné, že kalamita v gigantických rozměrech bude pokračovat i v letošním roce, přičemž současné vedení NPŠ a jeho mediální ochránci se dále budou snažit zbavit vlastní zodpovědnosti za tento stav.
Trváme na tom, že Správa NPŠ těží více kůrovcového dřeva, než se těžilo za komunismu, kdy celá Šumava byla hospodářským lesem. Trváme na tom, že každý, kdo v minulosti prosazoval na Šumavě „divočinu“ či suchý les, musí dnes přijmout odpovědnost za to, že se ze Šumavy stala továrna na dřevo. Trváme na tom, že ekologisté v lepším případě klamali veřejnost jen proto, že problematiku kůrovce neznali a podceňovali, anebo, bohužel, pracovali pro těžařské lobby.
Tomáš Jirsa, Miloš Kužvart
Prachatický deník, 24. 3. 2010