• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Kdo manipuluje s těžbami dřeva na Šumavě?

Vladimír Just i Jana Zvettlerová nám v reakci na náš článek „Na Šumavě selhala státní ochrana přírody“ vytýkají manipulaci s čísly. Jsou to ale bohužel oni, kdo se snaží zakrýt odpovědnost za nezvratné škody, ke kterým v důsledku špatných rozhodnutí managementu Národního parku Šumava došlo a dochází. Vladimír Just i Jana Zvettlerová ve svých textech záměrně sčítají množství dřeva vytěženého v důsledku napadení stromů kůrovcem spolu s objemem dřeva, jež bylo vytěženo v důsledku větrných polomů.

Zatímco za zničení lesa způsobené větrem či dalšími přírodními živly nikdo nemůže, těžbu dřeva způsobenou kůrovcem je v moci člověka ovlivnit a výrazně eliminovat. Proto v našem článku „Na Šumavě selhala státní ochrana přírody“ hovoříme výhradně o kůrovcové těžbě. Vladimír Just i Jana Zvettlerová to dobře vědí, a přesto se svými součty snaží zmást veřejnost. U laika Vladimíra Justa je to omluvitelné, u odborné pracovnice Správy NPŠ jde o zlý a účelový záměr. Předkládají-li obhájci současné situace na Šumavě matoucí čísla, do nichž je započtena těžba způsobená větrnými polomy, velmi výmluvně poukazují na nedostatek pravdivých a relevantních údajů, kterými mohou argumentovat. Ačkoliv představitelé NPŠ opakovaně ujišťují veřejnost, že žádná kůrovcová kalamita na Šumavě není, zřídila Správa NPŠ po dohodě s MŽP pro řešení této alarmující situace kalamitní štáb. Není divu, množství vytěženého kůrovcového dřeva je v letošním roce odhadováno až na 700 000 m3! A tak plně trváme na tom, že těžby kůrovcového dřeva současným managementem budou cca šedesátkrát (!) rozsáhlejší, než v letech 2002 a 2003, když byl odvolán Ivan Žlábek. Navíc, vytýkáli Jana Zvettlerová Ivanu Žlábkovi či Miloši Kužvartovi naředěné lesy v horských polohách, tak je třeba podotknout, že v minulých letech správa otevřela mnoho kilometrů dlouhé lesní stěny větru k dalšímu působení a tím zapříčinila nenapravitelné škody. Plochy vytěženého lesa jsou obrovské. Ve světle těchto skutečností je pak nad slunce jasné, že kalamita v gigantických rozměrech bude pokračovat i v letošním roce, přičemž současné vedení NPŠ a jeho mediální ochránci se dále budou snažit zbavit vlastní zodpovědnosti za tento stav.

Trváme na tom, že Správa NPŠ těží více kůrovcového dřeva, než se těžilo za komunismu, kdy celá Šumava byla hospodářským lesem. Trváme na tom, že každý, kdo v minulosti prosazoval na Šumavě „divočinu“ či suchý les, musí dnes přijmout odpovědnost za to, že se ze Šumavy stala továrna na dřevo. Trváme na tom, že ekologisté v lepším případě klamali veřejnost jen proto, že problematiku kůrovce neznali a podceňovali, anebo, bohužel, pracovali pro těžařské lobby.

Tomáš Jirsa, Miloš Kužvart

Prachatický deník, 24. 3. 2010