Problémem Šumavy není jen kůrovec, ale také uzavřená území

Po vstupu ČR do Schengenského prostoru nastala v NP Šumava panika. Co když nám sem teď začnou chodit přes hranici turisté? Němci do Česka a Češi do Německa? Hned v následujícím roce (2008) bývalý ředitel NP a CHKO Šumava František Krejčí vyhlásil nová území „s omezeným vstupem“, nové „zvláště chráněné části přírody“ a podél hranice s Bavorskem s jejich pomocí vytvořil nové nepřístupné území, které nechal osadit tabulemi se zákazy vstupu. Dnes se už nikdo nevyzná v tom, co je první zóna, co je klidové území, co je území s omezeným vstupem a co je zvláště chráněná část přírody. Hlavně, že je všude vstup zakázán. Ekologistům již vůbec nevadí, že je vše v rozporu se závěry mise IUCN, která doporučila zonaci zjednodušit.

Druhým krokem Krejčího k uzavření Šumavy bylo společné vyhlášení (spolu s Národním parkem Bavorský les) příhraničního území „Divoké srdce Evropy“, tedy plochy přes 15 000 hektarů, kde měla být v dohledné době zřízena nepřístupná divočina jako v australských nebo amerických národních parcích. Měly by tu být zrušeny všechny cesty a zbourány všechny stavby. Týkalo by se to např. cesty Luzenským údolím, cesty k Roklanské hájence a Roklanské hájenky samotné a řady dalších cest a staveb od katastru Kvildy po Prášily. Národní park Bavorský les musel s plánem na divočinu předstoupit před region a po velkých protestech veřejnosti od plánu zatím ustoupit. U nás se podařilo plán na zřízení divočiny utajit a na jeho realizaci se pracuje dál.

Třetí krokem Františka Krejčího byla dohoda se sousedním parkem na zrušení 40 km turistických cest na obou stranách hranice včetně hraničního chodníku, uzavřená také roku 2008. Rušení cest zatím nevstoupilo v platnost, bylo ale už zaneseno do mapových podkladů, které byly letos projednány mezi oběma parky, aniž se o tom dozvěděla veřejnost.

Ačkoli čeští ekologisté rádi ukazují na příklad Národního parku Bavorský les, ten je z hlediska turistického využití v úplně jiné pozici. V něm byla hned od jeho založení v roce 1970 převzata hustá síť turistických i historických cest, které vedou i do příhraničních území, dokonce až ke státní hranici. Od 1.7. do 15.11. jsou tu volně přístupné i neznačené cesty a hraniční chodník. Nic takového u nás nebylo a není. Zde byla spuštěna železná opona a za ní jsme nesměli. A ze železné opony se po roce 1989 a nejvíce po roce 2007 stala opona zelená. Historický hraniční přechod Modrý sloup byl letos opět uzavřen a neví se, zda bude znovu otevřen. Existující vozová cesta tzv. Střeleckým průsekem směrem k unikátním a volně přístupným bavorským Hochschachten zůstává uzavřená nadále, navzdory protestům starostů a veřejnosti. Vedení NP Šumava sice tvrdí, že spolu s Bavory vytváří bilaterální národní park se společným managementem, ale na našem území se podmínky pro turisty neustále zhoršují.

Díky personálním změnám ve vedení Národního parku Šumava je naděje, že se současný stav změní. Na české straně by neměly být cesty uzavírány, ale naopak otevírány. Je zde celá řada uzavřených cest, např. na Modrý sloup, Roklanskou hájenku a Velký Roklan, na Velkou Mokrůvku, na Plesnou. Důvěřujme našim turistům, jako jim důvěřují Němci, pusťme je tam, kam dlouhá desetiletí za socialismu nesměli, nevytvářejme na státní hranici nové bariéry. Nedělejme umělou divočinu tam, kde byla po staletí kulturní krajina. Nevytvářejme zakázaná území, v nichž se nikdo nevyzná a do nichž nikdo nesmí.

Prachatický deník, 22. 11. 2010