• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Nebezpečná hra ekologů

Splouvání Teplé Vltavy není novým problémem. Již před dvěma lety prohlásil předseda vědecké sekce Rady NPŠ Jakub Hruška, že „vzhledem k tomu, že Teplá Vltava protéká I. zónou národního parku, by bylo legitimní žádat, aby se nesplouvalo vůbec.“ Současný spor o návštěvní řád byl vyvolán stížností poslanou do Bruselu jednou ekologickou aktivistkou. Opravdu si myslíte, že když do Bruselu dorazí dopis ze Zdíkova, Evropská komise zasedne a začíná jednat?

Jak je možné, že Správa NPŠ několik let tvrdí, že návštěvní řád je dokument, který má být řádně projednán s regionem, aby šlo o dohodu všeobecně přijatelnou, dlouhodobou a závaznou? A najednou je tady dokument provizorní, nepřijatelný, platný na dva měsíce a s limity pro splouvání, se kterými kromě ekologistů nikdo nesouhlasí. Proč se dělaly odborné studie o perlorodce a proč se dohodla se starosty výše splouvání 51 cm, když nyní navržený návštěvní řád stanovuje 61 cm. Ředitel parku chce mít jistotu, že neexistující perlorodku opravdu nikdo neponičí. Ale starostové dodávají, že při výšce vody 61 cm je splouvání na hranici rizika a jedná se o likvidaci splouvání Vltavy. A co víc, správa parku hrozí, že nebude-li schválen provizorní návštěvní řád, nebudou moci do parku ani cyklisté.

Všichni přeci víme, že fundamentalistickým ochranářům lidé na Šumavě vadí. Stále se rozšiřující I. zóny se zákazy vstupu jsou důkazem. Sledujeme další kolo nebezpečné hry několika ekologistů, kteří chtějí Šumavu vylidnit, uzavřít a zřídit „divočinu“, ve které se bude dařit kůrovcům, datlíku tříprstému, ale ve které člověk nebude mít místo. Machinace kolem „provizorního“ a „definitivního“ návštěvního řádu jsou jen dalším ze závitů ekologistického šroubu, který se na Šumavě utahuje. Zelená opona bude spuštěna těsně za katastry obcí a nastane stav, po kterém ekologisté touží: do „jejich“ umírajících lesů nebude nikdo chodit, „jejich“ řeky nebude nikdo splouvat a z „jejich“ lesů budou jezdit jen nákladní soupravy naložené dřevem.

Mladá fronta DNES, 6. 2. 2010