• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
«2014»

ANO. Ministr životního prostředí Brabec vyhlásil válku Šumavě!

Šumava. Kdysi zelená střecha Evropy. Krásná zelená Šumava dle hymny šumavského skláře a muzikanta Andrease Hartauera: „Schönen, grünen Böhmerwald“. Böhmerwald v doslovném překladu znamená „český les“ – a nikoli „česká šedá kůrovcová poušť“. Naše nebohá, kdysi krásná Šumava zažila v minulém století hned několik morových ran: Válka, odsun pracovitých šumavských Němců, nové dosídlení, Únor 1948 a teror komunistů, železná opona se 6000 volty, hraniční pásmo, zakázané pásmo a psi, samopalníci, miny, vesnice i s kostely a hřbitovy srovnané se zemí… A poslední morová rána? Zřízení Národního parku Šumava, hezký záměr, avšak ´ekologisté´ prohlásili kulturní smrkové lesy za „divočinu“ a „zřídili“ Šumavu až do dnešní podoby. Ekologičtí zelení pomatenci tleskají: Krása! Zážitkové trasy! Skutečně, dnešní Šumava je opravdovým zážitkem: Viděli jsme plakat stařičké vysídlené Němce. Viděli jsme lomit rukama staré schwarzenberské lesníky. Slyšeli jsme turisty nadávat a říkat: To je tedy zážitek. Hrůza! Sem už nikdy nepojedeme.

Ekologisté vedli park od roku 2007, kdy zelený ministr Bursík jmenoval ředitelem Františka Krejčího. A ten měl za náměstka Pavla Hubeného, jenž nyní od 1. května parku řediteluje. Do roku 2010 stihli ekologisté způsobit na přírodě Šumavy škodu vyčíslenou soudním znalcem na 33 miliard Kč! Šumava potřebuje pro návrat do původního stavu minimálně 300 let a ještě to nebude ono. Ekologisté propagovali hesla: „Kůrovec je součást přírody a musí být chráněn“. „Kůrovec je lékařem lesa“. A „Lidé, nechoďte nám sem!“ Chráněnec ekologistů, kůrovcový brouček, totálně zničil 10 000 hektarů lesů včetně nejcennějších horských smrčin. I stromy staré 300 až 400 let u pramene Vltavy. Nezastavil se však na hranicích tzv. „bezzásahových zón“, stanovených„ekology“,nýbržšel dála dalších 5000 hektarů lesa se muselo pokácet. Těžba dřeva za „ekologického vedení“ byla desetkrát vyšší nežli nyní – za ředitelování Jiřího Mánka. Za Krejčího a náměstkování dnešního ředitele Hubeného v lesích řvaly motorové pily – tetřev netetřev – a těžké harvestory devastovaly lesní cesty včetně Zlaté stezky.

Ekologisté spolu s lesem zničili velkoplošně podhoubí, prameniště, domovy ptáků, pozemskou floru i faunu – dokonce přesunuli původní pramen Vltavy, ono historické národní poutní místo, o kousek dál, aby lidé tu spoušť u pravého pramene neviděli. A stále žádali o další peníze ze státního rozpočtu.

Oblíbený ředitel Jiří Mánek za dva roky přivedl hospodaření parku do plusu, zastavil řádění kůrovce a přestal vyvážet ze Šumavy statisíce kubíků dřeva za dumpingové ceny, přestal těžit, přestal dělat holiny. Ředitel Mánek těmito opatřeními zastavil penězovody jak těžařským společnostem, tak bohaté granty aktivistům a ideologickým „vědcům“.

Ačkoliv nový ministr životního prostředí Richard Brabec veřejně prohlašoval, že je vůči nátlakovým skupinám rezistentní, podlehl tlaku aktivistů z Hnutí Duha a ideologům „divočiny“. K 30. dubnu odvolal ředitele šumavského národního parku Jiřího Mánka a pověřil řízením výše zmíněného zeleného Pavla Hubeného, čímž znovu otevřel dveře těžařské lobby i penězotok pro duhácké ekologisty. Komu však není lhostejná budoucnost naší Šumavy a kdo je přesvědčen, že zlu se má bránit, může svůj postoj projevit svou účastí na veřejném shromáždění proti devastaci Šumavy, které se koná na náměstí v Horní Plané ve čtvrtek 8. května od 11 hodin.

Českobudějovický deník, 6. 5. 2014