Kdo má zájmy na Šumavě?

Senát v prvním čtení výraznou většinou podpořil návrh zákona o Národním parku Šumava. Návrh zákona má mimo jiné zajistit, aby na Šumavě byla chráněna příroda před zájmy těžařů a ekologických aktivistů. Jak si toto tvrzení vysvětlit?

Za „ekologického“ vedení Národního parku Šumava a Ministerstva životního prostředí (Krejčí, Bursík 2007 až 2010), které ekologičtí aktivisté podporovali, byla autoritativně prosazena bezzásahovost ve smrkových monokulturách. Bezzásahovost přinesla rekordní těžby, které v letech 2007 až 2010 každý rok překračovaly 300 000 m3 dřeva se smutným rekordem 350 000 m3 v roce 2010. Tehdy každý rok kůrovec usmrtil 1000 až 1200 hektarů lesa a další tisíc hektarů lesa byl vykácen.

Současné vedení parku nekácí ani 40 000 kubíků kůrovcového dřeva za rok. Dnes se kácí tedy téměř desetkrát méně, než se kácelo za „ekologického vedení“. S kůrovcem je definitivně amen. Konec je ale i s rekordními těžbami a rekordními příjmy. Je zdokumentováno, že Národní park Šumava v letech 2007 až 2010 prodal asi 1,5 milionu kubíků dřeva, když se kubík vyráběl předraženě a prodával pod cenou. Když si to představíte vyrovnané v „metrech“ podél cesty, je to přes dva tisíce kilometrů dřeva! Nebyl to cíl? Bezzásahovostí k byznysu? A to ještě ekologičtí aktivisté neustále obviňovali politiky a šumavské starosty, že jejich zájmem je těžit dřevo.

Dnes na Šumavě prosperuje ochrana přírody. Dřevo se netěží, lesy neusychají, holiny nevznikají. Ale taky nekvete dřevařský byznys. Kůrovec byl na Šumavě vždy nazýván zlatým broučkem. Dnes ho je v šumavských lesích méně než 1 kubík na hektar lesa. Tedy méně než jeden kůrovcový strom na hektar lesů. To není dobrý byznys. Pokud bude dodržena zákonem navržená bezzásahovost na 22 procentech plochy NP Šumava, pak se kůrovec jen tak nerozvine. Ovšem aktivisté a někteří aktivističtí vědci již volají, že bezzásahovost je nutné výrazně zvětšit. Každé jedno procento znamená 690 hektarů. A z 690 hektarů bez zásahového lesa bude do dvou let ve smrkových monokulturách opět 1000 hektarů holin lesa vykáceného.

Když dnes nové vedení Ministerstva životního prostředí podporuje tyto názory, musím si položit otázku, kdo má dnes v republice největší dřevařské firmy? Kdo má dnes kompetence vyhlásit bezzásahovost na Šumavě a opět rozpoutat kůrovcové peklo? A o kolik nových procent bezzásahovosti, tedy výhledově o kolik vykácených holin půjde? Na Šumavě bude hůř, v ANO bude líp.

Českobudějovický deník, 25. 4. 2014