• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
«2013»

Legální léčba konopím se lidem vzdaluje

Téměř každý z nás slyšel o někom, komu pomáhá užívání či mast z léčivého konopí. Je dlouhodobě odborně prokázané, že marihuana mj. pomáhá těžce nemocným lidem s roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou nemocí, ale i lidem s kožními nemocemi, např. lupénkou. Nejde o to, že by konopí tyto lidi vyléčilo, ale umožní jim žít důstojnější život, na čas je osvobodí od trvalé bolesti. Tito lidé nebo jejich příbuzní přestupují zákon a marihuanu si pro své léčivé účely většinou pěstují, či ji kupují od překupníků. V Česku jde o tisíce lidí, kteří si pomocí konopí ulehčují od nemoci.

I to byl důvod, proč zákon o používání konopí pro léčebné účely prošel velkou většinou v Parlamentu a po podpisu prezidenta začal platit 1. dubna letošního roku. Nemocní, kteří zákon o léčivém konopí uvítali, si ho stále nemohou odborným lékařem nechat předepsat. Zdá se, že úřady uvedení zákona do praxe záměrně brzdí.

Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger dokonce tvrdil, že „o konopí neexistuje odborný zájem“. Zároveň vydal Státní úřad pro kontrolu léčiv pojišťovnám zákaz hradit léčebné konopí pacientům. Dlouhodobě a těžce nemocným lidem se tak legální léčení pomocí konopí opět vzdaluje. Finančně i administrativně. V celém povolovacím procesu je kromě ideologické podjatosti k marihuaně také mnoho nejasností.

Inspektorát omamných a psychotropních látek udělil nedávno první povolení k nakládání s léčebným konopím firmě Elkoplast ze Slušovic, která se podle obchodního rejstříku zabývá hlavně zámečnictvím a výrobou plastů. Druhou společností je firma Phoenix, největší a respektovaný distributor léků. Dosud také neexistuje elektronický registr sloužící k registraci pacientů. Žádný lékař tedy nemůže konopí předepsat. Nakonec, ono přeci není k dispozici. Nebude­li konopí alespoň částečně hrazené pojišťovnami, léčba by mohla vyjít až na desítky tisíc korun měsíčně. Přitom ti, kteří konopí potřebují, jsou většinou staří a nemocní lidé, často v invalidním důchodu.

Případ léčivého konopí bohužel ukazuje na nefunkčnost státního aparátu. Zákon máme již půl roku v platnosti, ale nemocní si musí konopí stále opatřovat nelegálně. Situace na černém trhu je ale taková, že si konopí opatří každý,kdo chce. Ti co ho potřebují i ti, co se chtějí pouze pobavit. Kdo selhává, není trh, ale stát.

Českobudějovický deník, 23. 11. 2013