• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
«2013»

Situace v radě ÚSTR je vážná

Je potřeba si připustit, že je komunistická historie našeho národa silně relativizována.Máme hejtmany z KSČM, bývalý politruk vede krajské školství a za ústavní soudce jsou běžně navrhováni bývalí členové KSČ, nově dokonce bývalý vojenský prokurátor. Je ještě přípustné tvrdit, že komunismus byl zločinný režim?

Vedení sociální demokracie sice prohlašuje, že je pro zachování Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), nicméně již samotnou volbou členů rady ÚSTR odhalilo úplně jiné záměry. Namísto podpory konsenzuálního přístupu nadstranického ředitele Daniela Hermana převážila snaha o konfrontaci.

Nejprve v prosinci 2012 sociálnědemokratický Senát do rady zvolil Lukáše Jelínka, člena ČSSD a pravou ruku místopředsedy Zaorálka, Michala Uhla s napojením na Stranu zelených a člena volebního štábu Jiřího Dientsbiera, dlouholeté odpůrce ÚSTR jako konceptu ústavu historické paměti. Jde o mladé muže bez jakékoliv historické, sociální či odborné zkušenosti.Po dohodě v levicovém Senátu k nim přibyla další odpůrkyně ÚSTR, ambiciózní archivářka z Národního archivu Emilie Benešová.Do rady nebyl vybrán žádný odborník, historik, právník či zkušený manažer.

Pokud odpůrci existence ÚSTR argumentují jeho zpolitizovaností, případně tím, že jde o teplá místečka pro děti prominentních disidentů, ukazuje se, že opak je pravdou. Radu ÚSTR zpolitizovala ČSSD jednoznačnou volbou svých stranických věrných. Není jasné, jaké odborné předpoklady má mediálně známý Lukáš Jelínek, vystudovaný politolog bez odborných publikací, kromě zkušenosti z práce pro špičky ČSSD. Jedinou kvalifikací Michala Uhla je pouze jeho příjmení. Jejich místa v radě jsou trafikou, odměnou za věrnost ČSSD.

Pokud sociální demokracie považovala před pěti lety vznik ÚSTR a výběr první rady za zpolitizovaný (připomeňme, že v ní nezasedl žádný aktivní člen jakékoliv strany), pak sama svým konáním tuto situaci mnohonásobně překonala. Jelínek s Uhlem dokonce uváděli, že odvolání Hermana a celého jeho managementu je přímý požadavek tehdejších místopředsedů ČSSD Zaorálka a Dienstbiera. Mají vedoucí politikové rozhodovat o vyhazování zaměstnanců nezávislé instituce? To bychom se snad vraceli před rok 1989. Radní navíc sami sebe prezentují jako „politický orgán“, prodlouženou ruku politiků. A to nejen v rozporu se zákonem, ale i nálezem Ústavního soudu.

Je signifikantní, že při poslední volbě v Senátu nebyl zvolen hlavní iniciátor vzniku ÚSTR, emeritní senátor a dnešní starosta Jičína Jiří Liška. Naopak, zvolením prorektora Jana Bureše, dalšího levicového stranického kandidáta, byl plán zřejmě dokonán. Ihned druhý den po volbě, aniž by se nový radní podrobněji seznámil s činností ÚSTR i ředitele Hermana, prohlásil, že je pro jeho odvolání.

Radní si zjevně nejsou vědomi své zodpovědnosti, překračují své pravomoci a chtějí suplovat ředitele ÚSTR jako statutární orgán. Protože nenašli v činnosti ředitele ani ÚSTR nic protizákonného, jsou nuceni hledat různé zástupné záminky k odvolání. Jejich ideologické zapálení tak může přinést jen víc škody než užitku.

Lidové noviny, 4. 4. 2013