Levice ovládla zdravotnictví v kraji

Že je ČSSD ochotna hazardovat s dobrým jménem jihočeského zdravotnictví ukázala v loňských krajských volbách, kdy rozehrála bezprecedentní kampaň „zabráníme rušení jihočeských nemocnic“. Všichni víme, že žádné rušení nehrozilo a představitelé VZP i ministerstva zdravotnictví o tom opakovaně ujišťovali veřejnost. Naopak, představitelé ČSSD tehdy krmili voliče billboardy, peticemi a mítinky proti rušení nemocnic, což pravděpodobně také přispělo k jejich vítězství ve volbách. Vrcholem populismu bylo tvrzení, že ČSSD ví o plánech opozice udělat z českokrumlovské nemocnice sanatorium pro arabské šejky.

Připomeňme si, že to bylo pod vedením tehdejšího hejtmana Zahradníka, konkrétně období 2004 – 2008, kdy Jihočeský kraj vedla ODS a iniciovala transformaci jihočeských nemocnic z příspěvkových organizací na akciové společnosti. Důvodem tohoto kroku bylo zeefektivnění hospodaření, rozšíření možností rozvoje a spolupráce. I přes nesouhlas tehdejší opozice, především ČSSD a KSČM se tento krok v průběhu let ukázal jako správný, s velmi prokazatelnými výsledky. V době, kdy se zdravotnická zařízení v celé republice potýkala s vážnými ekonomickými problémy, dosáhly jihočeské nemocnice tzv. černých čísel, generovaly zisk – ovšem zisk v tom správném slova smyslu! Zisk, který byl znovu investován do rozvoje nemocnic, do přístrojů a nových pavilonů, tedy do významného zkvalitnění léčebné péče, ale také do každoročního nárůstu platů zaměstnanců. Po celou tuto dobu museli představitelé ODS bránit jihočeské nemocnice před devastujícími nápady socialistů. Nápad s proplácením poplatků v krajských nemocnicích zastavil Ústavní soud, za proplácení lékárenských poplatků je kraj dodnes u soudu. Po volbách 2008 zas musela ODS zabránit předvolebnímu slibu ČSSD o převedení krajských nemocnic na neziskové organizace.

Jaké byly výsledky tehdejší správy nemocnic pod vedením ODS? HealthCare Institute provedl v roce 2009 hodnocení českých nemocnic. Hodnocena byla kritéria spokojenost pacientů, spokojenost zaměstnanců a finanční zdraví nemocnic. V oblasti finanční zdraví se v první desítce nemocnic z celé republiky umístilo 5 jihočeských nemocnic. A v celkovém hodnocení průřezem všech kritérií se absolutním vítězem stala strakonická nemocnice. Dalším příkladem může být budějovická nemocnice, kde v uplynulých letech byly realizovány významné změny, veřejnost si jistě vybaví novou vstupní budovu, nově vybudovaný pavilon dětského oddělení, velmi významné částky byly investovány do interiérů většiny pavilonů.

Zcela ovládnout jihočeské zdravotnictví se levici podařilo až po krajských volbách v loňském roce. Koalice ČSSD a KSČM okamžitě vyměnila zástupce ODS v dozorčích radách nemocnic a zásadně změnila management některých z nich. Výsledek se dostavil po necelém půl roce. Některé nemocnice se ocitly v červených číslech, tedy v dluzích. Představitelé kraje se budou zaklínat tím, že jim pojišťovna či stát dává méně peněz, ale o tom je přeci management, aby se s tou či onou krizí vyrovnal.Není naopak problém někde jinde? V neefektivním hospodaření a investicích do „ztrátových“ oblastí. Jinými slovy, v odklonu od původní koncepce, která preferovala vytvoření silných specializovaných medicínských oborů v určitém centrálním modelu, kdy v kraji mělo být pro určitou oblast zdravotní péče špičkově vybavené oddělení, které by spádově řešilo složité případy.K tomu by mělo odpovídající přístrojové i personální zázemí. Je potřeba zdůraznit, že tento model určitě neměl přinést rušení menších specializovaných oddělení v okresních nemocnicích, jak se dnes snaží populisticky tvrdit ti, kteří téma nemocnic využívají k politické hře. Cílem bylo zachování funkčních oddělení a zeefektivnění zdravotní péče tak, aby se pacientům dostalo skutečně nejlepší péče. Tento koncept byl bohužel po volbách rozmělněn. V jihočeských nemocnicích se tak opět střetly zásadní rozdíly mezi pravicí a levicí: Zatímco pravice při správě nemocnic vždy nejprve přemýšlela, jak peníze vydělat, levice vždy nejprve přemýšlí, jak peníze utratit. Výsledkem tohoto „hospodaření“ bude nejen problém s dalšími investicemi a dalším rozvojem, ale dřív nebo později nebudou ani peníze na platy zaměstnanců..

zkrácená verze tohoto článku vyšla v Českobudějovickém deníku, 13. 4. 2013