• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
«2013»

Několik vět k novým soudním sporům v NP Šumava

Běžný člověk se v problematice Národního parku Šumava nemůže vyznat. Několik dní před otevřením stezky na Modrý sloup její otevření zakáže soud. Že tam vedla cesta tisíc let a že správy českého a bavorského parku několik let prováděly společné průzkumy, zda turisté nebudou přírodě vadit?

Okrašlovací spolek Zdíkovsko a Česká společnost ornitologická, které nám vždy dávaly bavorský park za vzor, obratně zdůvodnily, že podle evropské legislativy mohlo být průzkumů více a KDYBY se tam někdy nějaký tetřev náhodou pohyboval, tak by ho turisté MOŽNÁ mohli vyplašit. Tyto nevládní organizace podaly žalobu i přesto, že velmi dobře vědí, že tetřev v Luzenském údolí prakticky není a je jim zřejmé, že mu turisté od 15. 7. do 15. 11. určitě vadit nebudou. Soud je však soud, zdravý rozum prohrál s literou zákona (a demagogií) a na Modrý sloup se Luzenským údolím letos nepodíváme.

Aby nebylo na Šumavě soudů málo, protikorupční policie ve stejném týdnu obvinila náměstka Václava Brauna, že „nutil své podřízené, aby mu připravili ROZHODNUTÍ se schválením pro používání biocidů v Národním parku“. Přitom ale ono žalované ROZHODNUTÍ nakonec stejně podepsal a nese za něj odpovědnost náměstek Václav Braun. Pravděpodobně však tím opatřil svému zaměstnavateli, Národnímu parku Šumava, nějakou korupční výhodu, a proto se tím zabývá protikorupční policie.Obvinění ze zneužití pravomoci je pro státního úředníka závažná věc, která mu může zcela zničit život i kariéru. Není od věci si říci, že jedním ze čtyř bývalých pracovníků Správy NP Šumava, jejichž svědectví použila protikorupční policie k odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání Václava Brauna, byl Tomáš Hlavatý, kterého ředitel Jan Stráský odvolal a místo něho jmenoval Václava Brauna.

Shodou okolností tento Tomáš Hlavatý jako vedoucí státní správy Národního parku toleroval tisíce litrů chemie, která se do lesa lila za ředitele Františka Krejčího. Jen v roce 2007, kdy byl Tomáš Hlavatý vedoucí správy NPŠ, to bylo 2500 litrů, v roce 2008 251 litr a v roce 2010 celkem 298 litrů. Zatímco za vedení státní správy Václavem Braunem to bylo jen 90 litrů v roce 2011, 90 litrů v roce 2012 a 60 litrů v roce 2013. Tedy masivní použití chemie podepisoval Tomáš Hlavatý a malé množství Václav Braun. Kdo koho tady obviňuje? Viděli jste někdy větší farizejství?

Co se to s touto republikou děje? Jde přece o obyčejnou a v zásadě velmi nízkou pomstu bývalému kolegovi. Proč se policie takovou denunciací vůbec zabývá?

Českobudějovický deník, 24. 7. 2013