• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
«2013»

Spor o hlediště mezi památkáři a veřejností stále pokračuje

Pro Český Krumlov je to dobrá zpráva: na otáčivé hlediště letos přišlo více návštěvníků než v loňském roce: přes 49 tisíc diváků. Za vstupenky na unikátní divadlo utratili diváci přes 25 milionů korun. Další miliony utratili ve městě před a po představení. Odcházeli spokojeni, žádné stížnosti či kritika. Vlastně ano, několik zaměstnanců zámku si na otáčko stěžovalo přímo do pařížské centrály UNESCO.

Mnohokrát jsem dokladoval, že spor o budoucnost otáčivého hlediště v Českém Krumlově je sporem mezi fundamentálním pohledem některých českých památkářů na straně jedné a naprosté většiny veřejnosti na straně druhé. Když odhlédnu od toho, že petici za zachování otáčivého hlediště podepsalo v minulosti více než sto tisíc občanů, je veřejnost reprezentovaná volenými orgány. O zachování otáčivého hlediště v Českém Krumlově tak dnes usiluje hejtman Jihočeského kraje a krajské zastupitelstvo, starosta a zastupitelstvo Českého Krumlova, primátor Českých Budějovic, jihočeští senátoři a poslanci. V minulosti se památkáři vyrovnali s touto politickou podporou větou, že „otáčivé hlediště se vždy před volbami stane tématem diskusí politiků“.

Díky dosažení dohody s bývalou ministryní Hanákovou odešel do UNESCO kompromisní dopis popisující současný stav, UNESCO jej vzalo na vědomí a výbor na svém zasedání v Phnom Penhu v Kambodži přestal hrozit Českému Krumlovu vyškrtnutím ze seznamu světového dědictví.

Nicméně, ještě před jednáním světového výboru odeslalo několik zaměstnanců krumlovského hradu a zámku do UNESCO dopis, který zpochybňuje jak zprávu o stavu statku „Historické centrum Českého Krumlova“ z roku 2012, tak i pozitivní, resp. kompromisní stanovisko komise ministerstva kultury k otáčivému hledišti z ledna 2013. Že byly tyto dokumenty schváleny českokrumlovským zastupitelstvem i ministerstvem kultury? Několikastránková stížnost mimo zpochybnění výše uvedených podkladů varuje představitele UNESCO před „brutálním narušením prostředí barokní zahrady“ v případě realizace nového dopisu také „prosí Výbor UNESCO, aby se postavil proti snahám českých politiků o maximální a trvalou exploataci zámecké zahrady“, tedy udržení otáčivého hlediště v provozu.

Veřejnost reprezentovaná svými volenými zástupci tak dopěla k dohodě o budoucnosti otáčivého hlediště a jeho možného zachování v zámecké zahradě v nové, moderní podobě. Naopak, někteří fundamentalističtí památkáři tyto snahy o dohodu trvale torpédují. Je již řada důkazů, že snaha o likvidaci otáčka a hrozba vyškrtnutí z UNESCO je jen strategie některých českých, respektive krumlovských památkářů. Opak je pravdou. Otáčivé hlediště a Český Krumlov k sobě již neodmyslitelně patří.

Českobudějovický deník, 5. 10. 2013