«2011»

Moskva, Petrohrad a volby v Rusku

Parlamentním shromážděním Rady Evropy jsem byl vyslán jako jeden z několika set zahraničních pozorovatelů, abych monitoroval průběh voleb do ruské Dumy. Moskvu jsem navštívil již několikrát, přesto mne vždy překvapí bohatství a luxus, které jsou vidět na každém kroku v centru města.Obchodní domy, pasáže, drahé restaurace a luxusní auta. S bohatstvím však kontrastuje „staré Rusko“ se zablácenými ulicemi, oprýskanými vnitrobloky a chudobou, která se zvyšuje se vzdáleností od centra Moskvy. Sami Rusové říkají, že Moskva a Petrohrad jsou státy ve státě.

Rusko není demokratická země v takovém slova smyslu, v jakém ho chápeme my. Po staletí samoděržaví a po sedmdesáti letech komunismu to ani nemůže být jinak. Po generace zažitý vliv těchto dvou režimů se projevuje na každém kroku.

Časový posun

Avšak tím, že se Rusko přihlásilo do demokratických evropských institucí, deklarovalo, že by demokratickou zemí být chtělo. Rozměr Ruska je obrovský a z toho plyne i problém, jak tuto mnohonárodnostní zemi řídit.Za všechny mluví tento příklad, když jsme v Petrohradě ráno vstupovali do volebních místností, rozhlas hlásil, že se na Kamčatce volební místnosti zavírají a začínají se počítat hlasy. Rusko je také obrovsky bohaté, redistribuce bohatství země je však omezena na relativně úzkou skupinu privatizátorů a oligarchů. Drzost a neomalenost vládnoucí státostrany Jednotného Ruska je neskutečná. Sami Rusové, jakkoli respektují Putina, jsou znechuceni, že ohlášená výměna prezident – premiér proběhla bez jakékoli politické diskuse či volby. Plakáty centrální volební komise, které zvaly národ k volbám, měly stejný design s plakáty Jednotného Ruska a byly tedy snadno zaměnitelné. Jednotné Rusko tak ušetřilo za volební kampaň.

Nutili lidi volit

Je řada dokladovaných případů, kdy gubernátoři, ředitelé či jiní vedoucí činovníci nutili zaměstnance jít k volbám a volit Jednotné Rusko. Stovky neomaleností, jimiž Jednotné Rusko dávalo najevo svoji suverenitu, nakonec vedly k jeho nevýhře.Do Ruska byly pozvány stovky pozorovatelů, ale na tak velkou zemi je to kapka v moři. Osobně jsem monitoroval volby v Petrohradě a lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem viděl jakékoli podvody. S dvaceti kolegy, se kterými jsme monitorovali volby v Petrohradě, jsme se shodli, že jestliže se někde šidilo, tak v „hlubince“, jak Rusové nazývají venkov. Z Čečenska například přišla zpráva o volební účasti 99,7 procenta a vítězství Jednotného Ruska 99,4 procenta. Čečenský prezident Kadyrov chtěl pravděpodobně dokladovat Putinovi potvrzení své loajality vůči Kremlu a tak pojal (zcela jistě zfalšované) výsledky v komunistickém stylu.

Kritik Kasparov

V Moskvě jsem měl možnost potkat se s hlavními kritiky Putinova režimu Garry Kasparovem a předsedkyní Helsinského výboru Ludmilou Alexejevou. Kritizují nejen skutečnost, že od roku 2004 nebyla zaregistrována jediná nová politická strana a tak se občané nemohou zapojit do politiky, ale kritizují i ostatní politické strany, že se na tomto postupu domluvily, aby omezily konkurenci.Kasparov tvrdí, že ruskému státnímu aparátu a soudnímu systému nevěří ani sami oligarchové a hlavní obchodní soudní spory vedou v Londýně. Nicméně, běžný Rus je zcela zaměstnán denním sháněním obživy a na naše dotazy odpovídá: Více stran? Vždyť jich máme sedm a tak je z čeho vybírat. Prezidentská volba? Vždyť nemáme jiného důstojného kandidáta než Putina. A soudy? Ty byly zkorumpované vždycky.Výsledky voleb, kromě následně zdokumentovaných podvodů, byly komentovány jako výrazné oslabení státostrany Jednotné Rusko. Nejsem si však jist, že je to důvod k oslavě. Na úkor Jednotného Rusko posílily další strany, které se dostaly do Dumy. Zjuganov, předseda ruských komunistů, pravidelně klade květiny ke Stalinovu hrobu. Žirinovskij, vůdce „liberálů“ je nebezpečný ultrapravý nacionalista. Čtvrtá z politických stran, která ve volbách uspěla, Spravedlivé Rusko, je levicová pobočka Jednotného Ruska. V ruské Dumě se tedy mnoho nemění. Mění se však pohled Rusů na politiku.

Jabloko v Moskvě

V Moskvě dostala opravdu liberální strana Jabloko 7 procent hlasů a to je úspěch. A desetitisíce lidí v ulicích, kteří protestují proti evidentním volebním podvodům, jsou příslibem pro budoucí demokratický vývoj země.Rusko je velmoc, se kterou je dobré udržovat korektní politické a dobré obchodní vztahy. A kritické zprávy evropských institucí o stavu demokracie v Rusku zcela jistě přispívají je kultivaci ruské společnosti. Po návratu z monitorování voleb v Rusku jsem byl pozván na Pražský hrad na oběd s prezidentem Medveděvem. Česká média opakovaně připisují Václavu Klausovi jakési nadstandardní vztahy s Ruskem, ale Klausův postoj zazněl v projevu, který pronesl při tomto obědě: „…naše dnešní vztahy jsou vztahy dvou suverénních zemí, které respektují své zájmy a jsou připraveny spolupracovat.“Myslím, že to je vztah k Rusku, se kterým můžeme souhlasit.

Rusko není demokratická země v takovém slova smyslu, v jakém ho chápeme my. Po staletí samoděržaví a po sedmdesáti letech komunismu to ani nemůže být jinak.

Českobudějovický deník 15. 12. 2011